HISTORIE.

Josef Svatopluk Machar

Proč pak tak hledíš? Chce se ti čeho? Co jsi tak stále zoufalá? – Já nevím, nevím. Bojím se všeho – A usedavě plakala. Osud ji zavál do ruky mojí jak lístek břízy zelené – neumí umřít, žití se bojí, vše opláče, nač vzpomene. Snad v jakýs zázrak doufala skrytě, snad – kdo ví? Ničím nejsem jist – Dnem jedním odlétlo smutné to dítě jako ten urvaný s břízy list.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

1041. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DLE TENNYSONA. (Jaroslav Vrchlický)
  2. ZÁHADY. (František Kvapil)
  3. Hřbitov. (Jaroslav Vrchlický)
  4. INQUIETO (Vladimír Frída)
  5. Půlnoční. (Augustin Eugen Mužík)
  6. BALLADA O NEJISTÉ BUDOUCNOSTI (Otakar Theer)
  7. Cítíš to stesknutí v mlhavém odpůldni, (Adolf Bohuslav Dostal)
  8. SOUCIT (Otokar Fischer)
  9. *** KDYŽ s tváře žití luzná maska spadla (Josef Václav Sládek)
  10. Nezdar. (Beneš Grünwald)