DONATELLO.

Josef Svatopluk Machar

Mdlý orel k večeru rád navra se(J5f) v klid hnízda svého Stále stoupal k slunci(J5f) a ral pevným okem v tváři jeho(J5f) leč nedostih ho Nepřiblížil se mu(J5f) však ani potom kdy se zla koule(J5f) jakoby cíl mu usnadniti chtěla(J5f) snížila k zemi Vzdal se mar touhy(J5f) a navrátil v hnízdo svoje k spánku(J4f) Tak starče vrátil jsi se ke kupoli(J5f) k té kupoli své rod Florencie(J5f) neb v dálce od všude miserie(J5f) A Křtitele zde ro pro Sienu(J5f) tvé prsty třesou se hou ro(J5f) a touží po věčném odpočinku(J5f) Ach to ne žád z Křtite těch(J5f) jak tvořívals je hem svého ži(J5f) Ten prv dovede si cha pamět(J5f) vzpomenout ješ představit a srovnat(J5f) ten prv hoch byl čistým mládím šťast(J5f) s vítězstvím v očích pevnou rou v duši(J5f) ba jinak jsem ho ani nemoh tvořit(J5f) sám byl jsem mlád a kypěl svěží silou(J5f) pln chuti k práci plá spoustu v duši(J5f) jak jarních poupat na procitlém stromu(J5f) A mla byli všichni jež mi tvořit(J5f) vala nekoneč milost boží(J5f) i světec Jiří pobož rek David(J5f) i proroci i Josua lev (J5f) Od dob těch mnoho vody uplynulo(J5f) řečištěm Arna matička dob(J5f) nela tenkrát stříbrho vlásku(J5f) na dra hla svět se zdál tak krás(J5f) a život ze samých byl svát složen(J5f) A přešla ta Křtitele kdes chtěli(J5f) ulal jej A hle byl to Křtitel(J5f) jenž oděn koží ještěrku chce pozřít(J5f) To Křtitel pouš byl jenž váž mys(J5f) co zati stupům přijdou(J5f) k jordanské vo ze všech kon ze(J5f) Byl váž přís zodpovědnost til(J5f) kažho slova kte lidem po(J5f) a ta že účty skládat bude(J5f) přijde jednou ten jenž větší jeho(J5f) a jehož cesty on upravovat(J5f) A Křtitel ten zas podobou byl mo(J5f) ta otrat chtěl lidské duše(J5f) by na přijaly a pravdu jeho(J5f) Neb jako slovo k uchu mlu socha(J5f) k lidskému oku a til v duši(J5f) že Bůh mi dopřál dovednost tu řídkou(J5f) z kamene bronzu vytvořovat obraz(J5f) božského syna svého matky jeho(J5f) podoby svatých svých a slávy svo(J5f) by vše to promlouvalo k očím li(J5f) a vzponalo kdyby zapomněli(J5f) a nadalo kde by vlažni byli(J5f) Zas přešly roky No Křtitel přišel(J5f) a k novým zobrazením nutil ruce(J5f) Muž ješ v síle váž mlčenli(J5f) jenž klo hlavu ne tak ča ží(J5f) jak myšlenkami Jis byla mrtva(J5f) matka jeho jako ti moje(J5f) a jis ta jeho povo(J5f) mu těž bylo jak mně časem moje(J5f) Neb když se slunce bylo překlonilo(J5f) polednem ži člověk ptát se začne(J5f) zda lo jeho bude lem dobrým(J5f) vždyť stál a cestu ukazoval jiným(J5f) a pra tou byl zabrán že své duše(J5f) nevzpomněl ani Pochyby též přijdou(J5f) nad vlast silou nad schopnostmi prs(J5f) a poslušnos jejich neboť často(J5f) stín toho nedovedou vydřiti(J5f) co duše vi A ty chvíle nejsou(J5f) a nebyly mi úchou a štěstím(J5f) tenkrát z Říma přišel kde jsem viděl(J5f) přemno ci kte vynutily(J5f) mi úžas Nerouhám se nijak(J5f) a v pokoře jsem vděčen lásce boží(J5f) že dovolila bych ji oslavoval(J5f) jak dovedly ly a ruce(J5f) však nedal Bůh nám sebe a své sva(J5f) tak oslaviti jako přáno bylo(J5f) pohanským mužům modly svoje slavit(J5f) dlouho prohlížel ty práce jejich(J5f) a Bůh mi odpusť očima se klaněl(J5f) těm lým lům dokud svědo hlas(J5f) mi křesťanu tak činit nezazal(J5f) A potom aspoň hlavice jsem kreslil(J5f) zvrácených slou um ornamenty(J5f) jež v plochách lých trosek ničí deš(J5f) a soudy času Kreslil jsem a začal(J5f) srovvat práci svoji dosavad(J5f) své schopnosti a ly k pracím příštím(J5f) s výtvory těchto starodávných ča(J5f) a tu se Řím stal očistcem duši(J5f) a jsem trpěl jako nikdy v ži(J5f) musil odejít co nejrychleji(J5f) chtěl li jsem bec ješ pracovati(J5f) A dlouho potom z mramoru a bronzu(J5f) jsem reliefy tvořil ne bych dostih(J5f) těch vzo římských ale bych sám so(J5f) dozal že jich dostihnouti nelze(J5f) a ztlumil tesknou žízeň duše svo(J5f) Tak Bůh čil vrátit kruhu mu(J5f) a soudům našich dní a našich li(J5f) Ti spokojeni s výtvory jsou mi(J5f) však vím vše že mohlo ti jinak(J5f) A nezarám i z mých součas(J5f) provedli mno leccos líp a umněj(J5f) kde chyboval jako nedomec(J5f) a jako slepec Chtěl bych začít znovu(J5f) a k zkušenostem let svých ti lu(J5f) a svěžest mladosti své Marno všecko(J5f) Je večer tady Nutno pomýšleti(J5f) že přijde chvíle posledho spánku(J5f) A tenhle Křtitel jenž z pod matných rukou(J5f) se zjevuje mi sešlý je a běd(J5f) že postavy ne ubožejší(J5f) A nelze jinak Ne ly v prstech(J5f) a ne ta jiho nic v duši(J5f) Ke kupoli jsem navrátil se v posled(J5f) jak pták ten večer ku rodmu hnízdu(J5f) Zřel do slunce však nedoletěl k němu(J5f) Ty suché údy postavy truch(J5f) takřka ho kosti ukazu(J5f) v seschlé tváři ješ planou oči(J5f) však to lampičky jsou kte sví(J5f) nad tím co kdysi bylo Opuštěn je(J5f) jak životem tak světem tento Křtitel(J5f) odešli mu všickni učenníci(J5f) a přáte Můj Bruneleschi vydal(J5f) se na posled cestu k slá na(J5f) můj Ghiberti ta opustil (J5f) učenníky odvedl mi Kristus(J5f) Jsem v poušti hlas můj zní v ní úzkostli(J5f) však nikoho tu kdo by naslouchal mu(J5f) Kol jiných šu uzná a sláva(J5f) ne nevidím Skončena práce(J5f) ruka kle Oslavil jsem na(J5f) dle příka jež položil mi v duši(J5f) a nedbal li jsem při tom spásy je(J5f) snad Pán se toho všeho rozpomene(J5f) stane duše ta před soudem jeho(J5f)

Patří do shluku

římský, řím, papež, athena, caesar, cicero, císař, gregor, heinrich, papežův

40. báseň z celkových 402

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Zlatohlavec. (Čechoslav Ostravický)
  2. None (Petr Fingal)
  3. KONEC SATANA (Josef Svatopluk Machar)
  4. OBRAZ. (Jan Spáčil-Žeranovský)
  5. None (František Táborský)
  6. DRAČÍ HLAVY. (Antonín Sova)
  7. POLEMON. (Josef Svatopluk Machar)
  8. Řízení boží. (Jan Evangelista Nečas)
  9. SVATÝ BENEDIKT. (Josef Svatopluk Machar)
  10. VÍNEK Z OLYMPICKÉ OLIVY. (Josef Svatopluk Machar)