Madonno, dar jsem přinesl vám skvělý
– vy víte dávno, že můj život celý
kol touhy jediné se stále točí
a tou je milost vašich sladkých očí –
Madonno, dar můj provází řeč prostá,
všakť hoden verše messer Ariosta,
tož sekretáře mého, jemuž kypí
do rýmů něha, kouzla jas a vtipy –
dar můj je safír, jemuž rovno není,
však obruba mu schází, zasazení,
kde vynikl by; jako hvězda, která
je vyloupnuta z nebe za večera –
já míním ovšem, račte pochopiti,
že obrubou by měla řeč má býti...
Madonno, vy jste včera prohlásila,
že jedněch očí krása jest vám milá –
Že Giulio má krásný zrak, jsem řekla –
Nach a sníh v tváři – kterak jste se lekla!
Kam cílíte tou řečí, kardinale?
Jen dar chci dát vám. Pranic, pranic dále.
A řečí provázím jej neumělou,
však času nebylo, bych zdobu skvělou
mu zhotovit dal messer Ariostem,
tož za vděk vezměte jen pouhým skvostem,
safírem bez obruby, zasazení – –
Oh, kardinale, prosím, bez mučení!
Madonno krásná, hrdlo rdousíte mi,
vy slunce dnů mých na té celé zemi!
Váš pohled zlý mi v hloubi duše vniká
jak studená a řezající dýka!
Giulio bratr včera odpoledne
si na hon vyjel – Madonna zas bledne,
jak jméno Giulia jen vysloví se,
tož ret můj o něm více nezmíní se
a budu mluvit o ferrarském lesu.
Je hluboký, pln tajemství a děsu,
zná mnoho, ničeho však neprozradí.
Jsou doupata v něm vlčí, hnízda hadí,
divocí kanci – Madonno má drahá,
ten strach váš věru na duši mi sahá
a řeč mou dusí – neřeknu už slova – –
Dál, kardinale! Matko Ježíšova!
Jen klidna buďte... Tedy o tom lese.
V něm člověk velmi snadno odtrhne se
od průvodu, když vášní štván jsa, žene
zeleným šerem zvíře poraněné.
Tu často bandit ze sna probuzený
– náš les jest jimi věru přeplněný
a lotři tito nikdy nerozliší,
zda kupec to, či osoba je vyšší –
Vy chcete říci... Giulia už není –
Ne, naopak. On doufá v uzdravení.
Jen nehodu měl... pozbyl v lese čeho..
A to je předmětem teď daru mého...
Vy pravila jste nadšenýma rtoma,
že krásné oči bratr Giulio má...
Madonno, mínila jste oči tyto? – –
(Podává jí dvě vyloupnuté oči.)
Královno nebes! Ďáble Ippolito!...