Jarní.

František Cajthaml-Liberté

Okřála příroda ze zimních tísní, za hymnus o lásce zní z ptačích písní, pod teplým paprskem květ bezu voní – a člověk, tvorstva král, slze běd roní. Ve spárech Molocha jest věky celé, chmury vždy sídlily na jeho čele: co mu je do všeho, nač jsou mu květy? Dávno mu umřely radosti vzněty! Člověk, pán přírody a král všech tvorů, uprostřed veselí a ptačích sborů, když i hmyz létaje nad žitím plesá: v okovech vleče se a hladem klesá!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

670. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KOS. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Divné dojmy. (Adolf Heyduk)
  3. XIII. Střemchy už kvetou, (Adolf Heyduk)
  4. Jaro v zimě. (Adolf Heyduk)
  5. Věrní pěvci. (Adolf Heyduk)
  6. báseň bez názvu (Adolf Heyduk)
  7. XIV. Kantáty když ptactvo zpívá, (Adolf Heyduk)
  8. Znělky Šumavské. (Adolf Heyduk)
  9. BRAČEK – PTÁČEK. (Adolf Heyduk)
  10. Srdce básníkovo. (Adolf Heyduk)