Sen budoucnosti.

František Cajthaml-Liberté

Věje vítr chladný, věje od Berlína – že tam jedné paní schází cos do klína. Na bodácích sedí, má stažené brvy a své děti krmí železem a krví. Železem a krví k vůli poslušnosti – zkusí ale s nimi věru hodně zlosti. Nikým nezkrocená, hrdá, přísná paní chce kohosi laskat věrně do skonání. Věrně do skonání připoutati k sobě, na srdci jej míti za živa i v hrobě. Její černý orel přes hranice krouží, chce pro svojí paní urvat po čem touží. Paní z hradu zírá, a stahuje brvy – vidí kouř a plamen, zemi tonout v krvi...

Patří do shluku

kovadlina, perlík, kovář, kladivo, kovárna, železo, bušit, kovat, výheň, měch

151. báseň z celkových 282

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Vzpomínka. (Ferdinand Písecký)
  2. Rýč a pluh. (Adolf Heyduk)
  3. II. Vše rozmetáno v prach a rozvaliny, (Josef Václav Sládek)
  4. Zjevení na bojišti. (František Kyselý)
  5. O chudém kováři. (Čechoslav Ostravický)
  6. VIII. Chtěl věčně bych být jen jak podzimek – (Jan Neruda)
  7. KOVÁŘ A SMRT (Jaroslav Vrchlický)
  8. SEN. (Josef Václav Sládek)
  9. None (Svatopluk Čech)
  10. Mé péro. (Sigismund Bouška)