XXI. RELIKVIE

Josef Svatopluk Machar

Já dostal ruskou patrontašku. Prostičkým, skoro dětským písmem, je na ní jmeno: Kolaš Sergěj. A je-li písmo znakem duše, pak tato byla prostá, jasná, žert muzický, smích ráda měla a slovem jadrným, jež sklouzlo s těch retů s prvým chmýřím mužským, soud dávala o věcech světa. A modré oči měl ten Sergěj, já vidím je, jak spokojeně se dívaly, když těžká ruka na patrontašce vyráběla ty potácivé znaky písmen, jak zřely z nakloněné hlavy zkoumavě s prava, leva potom a usmály se samolibě. Magacín jeden patrontašky byl vystřílen už – z druhého pak dvě řady chybí. Sergěj mužík šel, kam mu Jeho Blahorodí svou šavlí bylo ukázalo, a střílel, jak mu poručeno, a stál – až padl. Cizí země přijala mladé tělo jeho. A v některé té gubernii v daleké Rusi, v tiché vísce čekají stále. Taková věc je tahle ruská patrontaška.

Patří do shluku

francie, veličenstvo, napoleon, tuilerie, císař, revoluce, bourbon, paříž, rus, robespierre

387. báseň z celkových 535

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VIII. TOSKA. (Josef Svatopluk Machar)
  2. VII. VLASY. (Josef Svatopluk Machar)
  3. VERŠ PUŠKINŮV. (Josef Svatopluk Machar)
  4. VŠECKO ŘÍCI. (Josef Svatopluk Machar)
  5. VLÁDA TMY. (Eliška Pechová-Krásnohorská)
  6. OSUD (František Gellner)
  7. RUS. (Josef Svatopluk Machar)
  8. SLOVANSKÝ LETOPIS (František Gellner)
  9. None (Karel Havlíček Borovský)
  10. MARIE ANTOINETTE. (Josef Svatopluk Machar)