U HROBU FORTUNÁTA DURYCHA

Antonín Marek

Tu, kdež stinné luhy obvlažuje rychlotoká z hory Jizera, tu tvůj popel v míru souseduje s starobylým rumem kláštera. Tu tě ctnostmi výtečného muže prudká střela smrti zkvapila; tady tebe v chladné zemi lůže před pohromou světa ukryla. Bydla tvého ni to krátkověké nevytejká kříže znamení, aniž se tu citelnosti měkké dočíst jména v tvrdém kameni. Jenom sedmikrásy bejlí nuzné obročně se v drnu zmladívá: jenom zápach fialy tu různé vlažný zefír v jaře zavírá. O půl noci při ouplné luně, an vše mlkne v trudu hrobovém, oupěnlivě doupnák v hnízdě stůně pod zeleným jívy okovem. Často tvého porostlého rovu míjí rakev k pohřbu nesená: málokdy však pro smrt Durychovu jedna slza padne roněná! Milá choti srdce polovicí pláčem nepostíhá za tebou; ani sirotci jsou kvílející hnáni k hrobu otce potřebou. Ač by nezaplakal k vůli tobě nikdo z spoluvěkých měšťanů, nechť já, politostiv na tvém hrobě, věčný ctitel tebe zůstanu. Navštěvuje toto místo svaté pojmu z cesty kdesi mládence, aby znal, kde zbytky s světa sňaté leží Turnovana vlastence. Pak mu svrchu nenapsanou řeknu pověst zásluh tvých a hodností, těmi slovy v čilé srdce vteknu trn mu zámutku a žalosti. Z oné poodlehlé Stebně stráně, kde se svíjí stezka k oupadu, chudou sroubil šedý sluha Páně múzám svým i sobě ohradu. Na úsvitě zasvěcoval chůzi Bohu ku líbezné oběti; ostatkem dne sdílely se múzy, zvyklé ducha jeho kájeti. Pro vlast síly stále namáhaje prožil mladý věk i starobu, v katrč nesl z cizotiny kraje práce půlstoletou zásobu. Posléz zmrákaly se v strasti hejně jeho pouti zdejší končiny, kteréž obkličují jednostejně sídlo knížat jako chudiny. Již ho není! – již ho k zemským dětem podlý život více nevije: ontě získal, rozloučiv se s světem; pro ztrátu jen truchlí Slávie.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 2 místa, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

ctnostný, ctný, ctnost, přemilý, nábožnost, přirození, sprostnost, múza, utěšený, žádost

18. báseň z celkových 129

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Oda k Bohu. (Antonín Jaroslav Puchmajer)
  2. Chvála starého věku. (Bohuslav Tablic)
  3. 2. Zlomky z mé první básně novoroční l. 1815. (František Palacký)
  4. Poustevník z Warkworthu.* (Bohuslav Tablic)
  5. báseň bez názvu (Jan Kollár)
  6. Pýcha. (Bohuslav Tablic)
  7. Immortelly. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  8. Uspokojení při smrti přátel podlé Vossa.* (Bohuslav Tablic)
  9. Staniště smrtedlné. (Simeon Karel Macháček)
  10. Na Blanduskou studénku, z III. knihy oda 13. (Šebestián Hněvkovský)