ANT. SOVA.

Karel Mašek

A nic se nehne... Nebe zkrvavělé nad širá pole potichu se chýlí, modravé stíny šerý les tam stele na posněžený lán... Sníh, sníh jen bílý, kam hlédne oko... Mlha stoupá výše a kalně s nebem splývá na západě, kde koule slunce k zemi klesá tiše za staré lípy, jež tam stojí v řadě. A ticho, ticho velké pláň tu střeží a ani stopy života tu po ní – jen tamo kdesi Káča někam běží a kocour divoký ji darmo honí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

kocour, káča, kočka, mňoukat, kocourek, kotě, ocas, utíkat, utéci, čert

40. báseň z celkových 413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Staré světnice. (Augustin Eugen Mužík)
  2. AUTO. (Bohdan Kaminský)
  3. Vlaštovky. (Otakar Mokrý)
  4. CHALOUPKA ČARODĚJNICE (Jaroslav Vrchlický)
  5. Soudný den. (Ranko Petar)
  6. FRANTIŠEK KVAPIL. (Karel Mašek)
  7. ELIŠKA KRÁSNOHORSKÁ. (Karel Mašek)
  8. EMAN. RYT. Z ČENKOVA. (Karel Mašek)
  9. POZDĚ. (Hanuš Jelínek)
  10. Sova. (Josef Václav Sládek)