ANT. SOVA.

Karel Mašek

ANT. SOVA. ZÁPAD V ZIMĚ.
A nic se nehne... Nebe zkrvavělé nad širá pole potichu se chýlí, modravé stíny šerý les tam stele na posněžený lán... Sníh, sníh jen bílý, kam hlédne oko... Mlha stoupá výše a kalně s nebem splývá na západě, kde koule slunce k zemi klesá tiše za staré lípy, jež tam stojí v řadě. A ticho, ticho velké pláň tu střeží a ani stopy života tu po ní – jen tamo kdesi Káča někam běží a kocour divoký ji darmo honí. [71]