RŮŽENA JESENSKÁ.

Karel Mašek

RŮŽENA JESENSKÁ. V LESE.
Byl stinný lesík, jak se klíček točí, a hvězdičky, jak miláčku, Tvé oči, a křídélka mé dušce rostla, křídla tak sladce, a písnička mi z krčku vyletěla a růžičkami, rosičkou se chvěla jak ve snu, a na paloučku Kačenko jsem shlídla a kocourka za ní. To nepěl ptáček snítky na rozpuku, to v ručince jsem Tvoji měla ruku, a byly hvězdičky a sluníčko a křídla a rosa, [25] a s Tebou letěla jsem do nebíčka a sen přiletěl na peruť i víčka a růže – a koťátko jsem na paloučku shlídla jak Kačenku honí. Za dušičkou Tvou honí se má duška, co borovičce v ouško ptáček šušká? zda srdíčko Ti k chvění nepobídla? ó milý! a hlavička má všude k Tobě letí, když ve snu do očiček dívám se Ti, jen k Tobě, jak na paloučku koťátko jsem shlídla, jak Kačenku honí. 26