ALOIS ŠKAMPA.

Karel Mašek

ALOIS ŠKAMPA. HONBA V MÁJI.
Jak vlašťovice modrým vzduchem tak létla ona po nivách, vše pučelo kol jarním vzruchem a ptáci pěli v korunách; žeh slunka líbal kvítek sterý, z nějž včelka ssála sladký med; jen jeden stín v to padal šerý: ten kocour, který za ní let. Jen utíkej, ty dívko mladá, snad unikneš za krátký čas, po stínu, jenž ti v žití padá, ti nové jitro vzejde zas, zas vzejdou tobě dnové míru a v duši lehne sladký cit – ať já pak tonu v bouřném víru, jen tobě kéž vzplá lásky klid! [76]