FR. TÁBORSKÝ.

Karel Mašek

FR. TÁBORSKÝ. NOVÝ FRAGMENT ZE STARÉ KOMEDIE.
V rychlíku zas pohodlně doktor Hronský sedí u okna a do krajiny kolem hledí, jak se rychle podél vlaku mění, mihá, a tyč telegrafní družku svoji stihá, a tak znovu připomenul mu ten hon, co mu přítel Klíma, pražský seladon, před nedávnou ještě chvílí hučel v uši: „Ty se všímáš slečny Katy víc než sluší, vy se k sobě nehodíte přece zcela, víš, že dříve s Novotným též známost měla, vloni byl ten román známý celé Praze – pravím: dej si pozor, přijde ti to draze.“ [77] V téže asi chvíli paní důchodňová ke své dceři mluvila ta slova: „Katy, zdá se mi, že líbí se ti Hronský, ale pamatuj se na svůj román lonský: pravím: dej si pozor – nechci říkat více!“ „Ale mamá –???“ „Neodmlouvej – vím to sice a je to už všude dosti známá věcvěc, že je dávno čas, tě dostat pod čepec, ale znova s Hronským zadati si nemůžeš – pravím tobě: utíkej mu co můžeš.“ Doktor Hronský zatím klidně dále jede, vzpomínek si ještě více v hlavě přede, když vlak písknul na stanici, zazněl zvonec, ještě nebyl jeho přemítání konec. 78