DOZVUKY.

Otakar Mokrý

DOZVUKY.
I. I.
Růžová záře – záře štěstí hravá ustoupá v duši smutným vidinám, vzpomínám na Tě, ubohá má země, vzpomínám na Tě, těžce vzpomínám.
Jak čáp na hnízdo v lípy ratolestech zpomíná štíhlých palem ve květu, jak lašťovice za tichoučkou římsou kapličky rodné touží v přeletu. Jak vybělalý zvonec v podjeseni na hravou barvu modrých kalichů, jak motýl na svých křídel pestré pely, když v pavučinách zmírá po tichu. [59] Jak starý dub na ptactva pokolenípokolení, jež po staletí hostil v haluzích, na bujná kola dívek zlatovlasých, jež tančívala pod ním na luzích. Jak zmrzlé vody na své zlaté rybky, jež vyšvihly se v slunci k hladinám, jak duch na první myšlenku svou tvůrčí vzpomínám na Tě – těžce vzpomínám. 60
II. II.
Má zemi drahá! – s tajůplným chvěním Ti hledím v oko blankytné, zda pod mé písně žhavým políbením zas odkouzleno procitne?
V pomněnkách se mnou Otaviny břehy a v rouně květů Blanice, slavičích písní srdcejemné něhy Ti šepcí v pozdrav tisíce. Nač smutna být – nač hlasům kukavice naslouchat v temné doubravě, nač slzou vlahou švárné skrápět líce a hlavu klonit dumavě?! [61] Již svitá... Hleď! již vroubí rozvaliny paprsek v nitru pralesa, bohyně svatá, nehal se již v stíny a vypni čelo v nebesa! 62 OBSAH.
Rodnému Jihu I.3 II.5 U rodiště Chelčického7 Na hradě Husi14 V Prachaticích19 Prachatický dóm24 Na Libínu31 Na pouti37 U hrobu Jana XXIII.43 Na Helfenburku47 Pod panským zámkem50 Nad pustou Šumavou. I. Třístoličník53 II. Z pralesa57 Dozvuky I.59 II.61
E: dp + sf; 2002 [63]