V týž čas.

Stanislav Mráz

Zvuk jako o pancíř když kopí zazvoní a potom meč o meč a bitvy hučení tím vzduchem tajemným, jenž zve se počátek, jenž váží tolik jako život náš, pluje a zanáší se v nevyzpytnou dál a rovněž bezmeznou, v půvabném zamžení, nechtící vědět nic a jejíž měsíc vzplál, jakmile první šeř se k vrchům přikloní a přes den vztažena k ochraně klesá páž. Tam někde vysoko nad zájmy všedních hlav je člověk přebledý a v sebe ponořený, jenž silný, trpící jde v dumách, zasmušený a zpívá o světle, máji a o plameni a ráji, který v díl připadne opět světu, neb přijde velký čas, kde vše se vracet bude, odkad se vznořilo, hvězd pásy v slunce rudé, a člověk v první ráj ve lásky zanícení té lásky po cestě, kdež růží uzardění, kde slavík rokotá, toužebně šumí splav. A potom vrátí se do božských všecko retů. Však dole volá kdos: boj, to je moudrost přec, a kde boj nejkrutší, tam vždy mne nalezneš, a jiní kývají si libujíce též: boj, boj jest heslo mé, má tužba a můj dech. A opět zpěvný zvuk po kraji letí všem. I tehdy praví se: to samozřejmá věc, naprosté bloudění, je-li kdo básníkem. Čas týž jde, jediný, neznalý cesty zpět a slunce tu též zář šle na prach, srdce, květ.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

motýl, mech, buk, vřes, haluz, hloh, lesní, bříza, jahoda, olše

715. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. IRMA. (Otakar Georgius Paroubek)
  2. báseň bez názvu (Vítězslav Hálek)
  3. DUCH SAMOTY (Jaroslav Vrchlický)
  4. Šumavské motivy. (Jaroslav Vrchlický)
  5. BÁSEŇ LETNÍHO DNE. (Jaroslav Vrchlický)
  6. PRALES. (Eliška Krásnohorská)
  7. Sny. (Jaroslav Vrchlický)
  8. V ZÁTIŠÍ. (Adolf Bohuslav Dostal)
  9. LXXXII. Tajné zdroje, jak jdu lesem, (Jaroslav Vrchlický)
  10. SOSNA. (Josef Václav Sládek)