V POLI.

Augustin Eugen Mužík

Jak v pole padala jarní zář, kněz kráčel a modlil se breviář. Ne z mrtvé knihy – on života slova čet’ v přírodě, lidech vždy znova a znova. A před ním rozsevač kráčel plání a rozséval obilí bez ustání. Tu stařičký farář svůj stavil krok. „Bůh pozdrav tě, muži, na mnohý rok. Oj pomáhej Bůh ti, otec nás všech, a žehnej tvé práce šlechetný spěch. Ty zrní rozséváš, jak je třeba, by po světě všady dost bylo chleba. Já chléb, jenž vzešel rukám tvým, zas při mši v Boha proměním. Tak tělo ty chystáš pro Boha svého, a tvoje pole jest kolébkou Jeho. Tak člověk nebesům splácí svůj dluh, a z jeho práce rodí se Bůh. Oj podej mi, bratře, ruku svou, tu hrubou, tvrdou a poctivou!“ A jak svit slunce pole to zlatí, tu stáli oba jak dva svatí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

519. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SMRT STARÉHO LUKÁŠE (František Odvalil)
  2. 7. Otci. (Jaromír Březanovský)
  3. Rýč a péro. (Jaroslav Vrchlický)
  4. II. Tak prostá lidu vypravuje báje: (František Leubner)
  5. LEGENDIČKA. (Karel Dostál-Lutinov)
  6. TICHÉ POLE. (Josef Václav Sládek)
  7. Kristus Pán hostem. (František Leubner)
  8. ČESKÝM DĚTEM. (Josef Václav Sládek)
  9. SAD SLOVANSKÝ (Vojtěch Mikuláš Vejskrab Bělohrobský)
  10. Vzdech. (Josef Václav Sládek)