V POLI.

Augustin Eugen Mužík

V POLI.
Jak v pole padala jarní zář, kněz kráčel a modlil se breviář. Ne z mrtvé knihy – on života slova čet’ v přírodě, lidech vždy znova a znova. A před ním rozsevač kráčel plání a rozséval obilí bez ustání. Tu stařičký farář svůj stavil krok. „Bůh pozdrav tě, muži, na mnohý rokrok. Oj pomáhej Bůh ti, otec nás všech, a žehnej tvé práce šlechetný spěch. Ty zrní rozséváš, jak je třeba, by po světě všady dost bylo chleba. Já chléb, jenž vzešel rukám tvým, zas při mši v Boha proměním. 85 Tak tělo ty chystáš pro Boha svého, a tvoje pole jest kolébkou Jeho. Tak člověk nebesům splácí svůj dluh, a z jeho práce rodí se Bůh. Oj podej mi, bratře, ruku svou, tu hurbouhrubou, tvrdou a poctivou!“ A jak svit slunce pole to zlatí, tu stáli oba jak dva svatí. 86
Básně v knize Hymny a vzdechy:
  1. RANNÉMU SKŘIVANU.
  2. ROZSEVAČ.
  3. PRVNÍMU JARNÍMU KVÍTKU.
  4. HYMNUS VĚTRU.
  5. Ó DESET PROŠLO...
  6. VEČERNÍ ZVONY.
  7. A TO JE VŠECKO...
  8. ADVENIAT REGNUM TUUM!
  9. RŮZNÍ.
  10. MEMNON.
  11. ANDĚL.
  12. TICHÉ BLESKY.
  13. POUTNÍK.
  14. SVÉ ŽENĚ.
  15. BUDOUCÍ ČLOVĚK.
  16. HROBY.
  17. ZIMA.
  18. HŘBITOV V ZIMĚ.
  19. VZPOMÍNKA NA MATKU.
  20. DUMA VEČERNÍ.
  21. DUMA NOČNÍ.
  22. JARNÍ ZPĚV.
  23. ZAPADAJÍCÍ SLUNCE.
  24. PODZIMNÍ MEDITACE.
  25. LÁSKA.
  26. FUGIT HORA.
  27. ULTIMA THULE.
  28. MLÉČNÁ DRÁHA.
  29. JDOU LÉTA...
  30. NIC.
  31. SLUNCE.
  32. ÚDOLÍ RADOSTI.
  33. V POLI.
  34. ZRNÍ.
  35. TAJEMSTVÍ ZEMĚ.
  36. VEČER.
  37. ANGELUS DEI.
  38. JITŘNÍ STOPY.
  39. SEN U PLUHU.
  40. PÍSEŇ NÁRODNÍ.
  41. PŘEMYSLOVO ROLE.
  42. PŮLNOČNÍ PŘÍPITEK.
  43. MÍR.
  44. PŘÁNÍ.