ZIMA.

Augustin Eugen Mužík

ZIMA.
Mráz je. Dechem fialovým v dáli širé pláně barví večer. Spoře mrazné hvězdy blýskají se nebem, kolem bílá plocha sněhu králí, polární to zamrzlé je moře. Ticho. Živ je pouze vítr. Zpívá dlouhou kolébavku smrti. V kosti řeže, chladem rdousí srdce živá. Konec. S větrem život v dálku letí. Lásky, trudů, bojů bylo dosti. Všecko mrtvo. Pomřelo vše v světě. Nyní jiný svět se táhne kolem, starý zhynul. Víc se nerozvije žhoucí růže v ženském, bujném létě, rudý mák se nemihne víc polem. 49 Jako přízrak s divým mihne jekem kol se koroptev. Kdes křičí z šera. Dokořán v noc otevřen, je obzor. Po sněhové pláni za člověkem tiše chodí duše mrtvých včera. – 50
Básně v knize Hymny a vzdechy:
  1. RANNÉMU SKŘIVANU.
  2. ROZSEVAČ.
  3. PRVNÍMU JARNÍMU KVÍTKU.
  4. HYMNUS VĚTRU.
  5. Ó DESET PROŠLO...
  6. VEČERNÍ ZVONY.
  7. A TO JE VŠECKO...
  8. ADVENIAT REGNUM TUUM!
  9. RŮZNÍ.
  10. MEMNON.
  11. ANDĚL.
  12. TICHÉ BLESKY.
  13. POUTNÍK.
  14. SVÉ ŽENĚ.
  15. BUDOUCÍ ČLOVĚK.
  16. HROBY.
  17. ZIMA.
  18. HŘBITOV V ZIMĚ.
  19. VZPOMÍNKA NA MATKU.
  20. DUMA VEČERNÍ.
  21. DUMA NOČNÍ.
  22. JARNÍ ZPĚV.
  23. ZAPADAJÍCÍ SLUNCE.
  24. PODZIMNÍ MEDITACE.
  25. LÁSKA.
  26. FUGIT HORA.
  27. ULTIMA THULE.
  28. MLÉČNÁ DRÁHA.
  29. JDOU LÉTA...
  30. NIC.
  31. SLUNCE.
  32. ÚDOLÍ RADOSTI.
  33. V POLI.
  34. ZRNÍ.
  35. TAJEMSTVÍ ZEMĚ.
  36. VEČER.
  37. ANGELUS DEI.
  38. JITŘNÍ STOPY.
  39. SEN U PLUHU.
  40. PÍSEŇ NÁRODNÍ.
  41. PŘEMYSLOVO ROLE.
  42. PŮLNOČNÍ PŘÍPITEK.
  43. MÍR.
  44. PŘÁNÍ.