Ticho – jako ráno v dálném poli,

Jan Neruda

Ticho – jako ráno v dálném poli, kdesi jenom o kov hruda zvoní, – aj to stařec, – opřen o lopatu k zemi shrblá záda pracně kloní. „Nevíš, kde zde přítel leží?“ – „Čím byl?“ „Čím měl býti, blázne, – člověkem!“ „A jak umřel?“ – „Puklo mu jen srdce, že mu oplatila lásku nevděkem!“ „A kdy skonal?“ – „Není dávno tomu!“ „Kde by asi ležel, nevím víc; neboť věřte, kterým srdce puklo, že jich leží tuto na tisíc.“

Patří do shluku

hrobník, motyka, rakev, kopat, hrobař, hřbitov, rýč, rov, hlína, jáma

60. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. U hrobu lásky. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  2. XXI. Nad hrobem tím lípa kmetná stojí, (František Karel Drahoňovský)
  3. Z DENNÍKU BÁSNÍKOVA. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Pozdě. (Bohuslav Květ)
  5. Dítěcý hrob. (Karel Sudimír Šnajdr)
  6. DOBRÁK (František Gellner)
  7. Jarní motiv. (Emanuel z Čenkova)
  8. XXXVII. Stál v polích hřbitov osamělý – (Vítězslav Hálek)
  9. OD MRTVÝCH K ŽIVÝM. (Antonín Sova)
  10. XXIII Vítr krajem pláče, (Emanuel Miřiovský)