NOCTURNO.

Otakar Auředníček

Jen časem dotkne retů mých se v snění, a naše oči do sebe se vpíjí a tonem zas ve všeho zapomnění, má duše vínem polibků se spíjí. Kol ticho. Údery jen srdcí pějí, jež na sobě ve sladkém rytmu leží, a všechny struny duše svorně znějí, jak po nich jemné prsty lásky běží. A mezi tím, s očima přivřenýma co nad tebe se divým citem skláním, zuřivá touha duši moji jímá, tě zavražditi samým objímáním.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

636. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NOC U DĚŤÁTKA (Jan Opolský)
  2. XVII. Vždy třetí s půlnoci – co, proč mě budí? (František Leubner)
  3. ŠEST BÁSNÍ Z NEDOPSANÉHO ROMÁNU. (Božena Benešová)
  4. TEĎ TEPRV...*) (Xaver Dvořák)
  5. PÍSEŇ (Rudolf Medek)
  6. HVĚZDY (Rudolf Medek)
  7. Bouquety podzimní. (Otto Gulon)
  8. UKOLÉBAVKA (Vladimír Frída)
  9. HRA STÍNŮ. (František Taufer)
  10. PÍSNĚ VEČERA. (Zikmund Winter)