Tam u nás byl by to jarní den(Na)
blažený jarní den(Na)
do lesů by se tiše a nesměle(Na)
plížila Květná neděle(Na)
zeleně křehký sen(Na)
leč zde je teprve čtvrtý leden(Na)
postaru širým sluncem sveden(Na)
dal jsem se na cestu(Na)
všecko co tíží mne všecko co mučí(Na)
v děravé naší zanechav kuči(Na)
po boku v polní lahvi maje veselou nevěstu(Na)
Kolkolem hory dobrou stará silnice(Na)
jdu básník pouze v slunečním jase(Na)
v dáli ty vrcholky mohly by smeknout bílé čepice(Na)
kdypak se jim to přihodí zase(Na)
Olivy zimostráz dosti je zeleně všude(Na)
a málo rzi a málo holosti(Na)
stád zvonce jako když bystřina hude(Na)
bublají doprovod k vteřině spokojenosti(Na)
Jak z tvrdé skály člověk ji vyrve času(Na)
překřehlé době(Na)
vteřinu hodinu den zřídka jen celý(Na)
a k tomu pokoji a k tomu jasu(Na)
jak malé robě(Na)
vztahuje ruce jež se otevřely(Na)
Mám obě otevřeny ramena natažena(Na)
jsem vůbec ruka jen ruka otevřená(Na)
na kterou zlato s nadějí(Na)
sype se skvoucí ručejí(Na)
A jaká rozkoš takhle jíti(Na)
neznámým krajem sám(Na)
och takhle jíti(Na)
cizinec z dálky k dálavám(Na)
och takhle jíti(Na)
docela podomácku s holí a čutorou(Na)
končinou donedávna téměř tajemnou(Na)
och takhle jíti(Na)
a nežalovat netoužiti(Na)
Teď Škumbi věčně kalná po boku mi(Na)
široce šumí(Na)
z plemene divokých panovnic(Na)
dnes všecko jest a zítra nic(Na)
zákeřné všecko rozmarné nic(Na)
kobrtám výmoly stezkou rozervanou(Na)
z balvanu skáču na balvan(Na)
jsou Ljabinoti za mnou již teď do Žibraky dále(Na)
přede mnou vrcholky bělostně planou(Na)
sněžného vojska stan a stan(Na)
a vzdálenější jsou stále(Na)
Silnice mladá ráda by tudy vpřed(Na)
leč pomalu pracuje člověk a rychle voda z hor(Na)
kol uštěpačně ledacos odpoví ti na pohled(Na)
a vedle hor jsi zcela malý tvor(Na)
Nedivno tedy nesmeknou li bílé čepice(Na)
třebaže ještě neměla mne malarická zimnice(Na)
Snad půjdu nikoli sám tudy ještě jednou(Na)
a tváře nyní hořící zšednou mi a zblednou(Na)
a stokrát prokleji výmoly v nichž po pás bude vody(Na)
toť však a nikoli nejhorší jen jedno z mnoha snad(Na)
jež možno pomalu polykat(Na)
v dnech kalné nepohody(Na)
leč nikdy na slunci jemu tváří v tvář(Na)
leč nikdy ve věnci nadějí jež hoří(Na)
jak věnec jímž horstva bělostná zář(Na)
slunečné chvilce se koří(Na)
a nikdy za noci kterou tuším již(Na)
jak na cestě zpáteční vstříc mi zavane(Na)
a na strany odsunujíc soumraku mříž(Na)
dá mne pod ochranu hvězdného davu(Na)
mně nikdy nadarmo světlo hvězd nekane(Na)
na starou hlavu(Na)