Tys mi tak hrozně daleko,

Stanislav Kostka Neumann

Tys mi tak hrozně daleko, a já jsem hrozně, hrozně sám, třebaže, i když tě nevidím, na tě jen myslím a vzpomínám. Stále a všude se mnou jsi, má noc jsi a den, má práce a sen, se mnou jsi – stále vzdálená, s tebou jsem – stále sám. A když jsem s tebou a u tebe, když na dosah ruky tě mám, ty to víš: zalknu se, oněmím, a zase jsem sám a sám. Tak čekám na svou odvahu, na pokyn tvůj, jenž by mě zval, – a zatím čas můj jak lavina řítí se z holých skal.

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

1230. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. BUDU S TEBOU! (Čechoslav Ostravický)
  2. XXVII. Od rána mou duší zmítá nepokoj, (Jaroslav Vrchlický)
  3. Jde led... (Jaroslav Vrchlický)
  4. SAMOTA. (Ludvík Lošťák)
  5. V NEMOCI (Otokar Fischer)
  6. V ZIMĚ. (Jan Červenka)
  7. XI. Ty nejdeš, nejdeš – tuším, že jsi v dáli, (Antonín Klášterský)
  8. XCIX. Přemítám, co dlouhou poutí (Jaroslav Vrchlický)
  9. Hora matutina. (Augustin Eugen Mužík)
  10. VIKTORU DYKOVI (Antonín Sova)