FANTOM.

Adolf Bohuslav Dostal

Nad západem slunce, rozžhavený kov, do hladiny řeky oslnivě bije, na starého münstru věky černý krov do stínohry věží rudý plamen lije. Nad Hameln, kde stín už do uliček pad, na pozadí žhavém tmí se kouře sloupky, silhouetty štítů, pohádkový hrad, boří se a lomí v planoucí ty hloubky. Omámená duše bez úlevy slov vnímá těžký sen té podvečerní chvíle; na dně srdce jen se vlní rhytmus strof. Ale do záplavy světla stín se vkrad, výstražně se vztýčil v středověké síle fantom mstitele. Den mizel v tmu a v chlad.

Patří do shluku

monotónní, teskný, doznívat, jednotvárný, tón, znavený, ticho, stesk, zádumčivý, stmívat

41. báseň z celkových 380

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MARUSIA MARU (Hermor Lilia)
  2. MOTIV POSVÁTNÝ. (František Serafínský Procházka)
  3. KRAJINA. (Antonín Klášterský)
  4. MĚSTO (Hermor Lilia)
  5. HŘMĚNÍ V DÁLKÁCH. (Adolf Červinka)
  6. * * * (Josef Svatopluk Machar)
  7. TEMNO, ŠERO (Hermor Lilia)
  8. Zlatý stín. (Alfons Breska)
  9. ÚPADEK RODU. (Emanuel z Čenkova)
  10. Smutné večery. (Jaroslav Vrchlický)