SVÉ ŽENĚ S KNIHOU „ADVESPERASCIT“.

Adolf Bohuslav Dostal

Je blízko k večeru, a den byl příliš krátký, teď ještě v červáncích se poutník ohlíží; je snadno jíti dál a není potíží, leč srdce pojednou tak horoucně chce zpátky. Na kraji cesty mé ty stojíš osamělá, a nelze odejít, až západ dohoří, kams v dálku neznámou a v cizí pohoří, kams na snů hranice, v tajemství místa stmělá. Vím, že jsi sepjata s mou duší nerozlučně, a na tě v rozporu svých smutků vzpomínám, a k tobě vracím se. A večer vyzní nám zas písní, zemdlený již zpívám málo zvučně, leč z tvojí mladosti zas novou touhou smělý. A příští ráno své již tuším rozechvělý.

Patří do shluku

žíznit, vyznít, trýznit, odříkání, poznání, marný, maska, cítění, soucit, unikat

107. báseň z celkových 541

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ŽIVOT. (František Soldan)
  2. JE KAŽDÝ DNEŠEK TĚL I DUŠÍ MYTHEM (Antonín Sova)
  3. Z DALEKÝCH CEST. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Intermezzo. ( K. Egor)
  5. TOMU, JENŽ MNE NAZVAL THERSITEM. (Viktor Dyk)
  6. POUTNÍK. (Augustin Eugen Mužík)
  7. XII. (Josef Kubelka)
  8. HOSANNAH. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Píseň. (Jaroslav Vrchlický)
  10. PÍSEŇ DCERY JEFTOVY. (Jaroslav Vrchlický)