SVÉ ŽENĚ S KNIHOU „ADVESPERASCIT“.

Adolf Bohuslav Dostal

SVÉ ŽENĚ S KNIHOU „ADVESPERASCIT“.
Je blízko k večeru, a den byl příliš krátký, teď ještě v červáncích se poutník ohlíží; je snadno jíti dál a není potíží, leč srdce pojednou tak horoucně chce zpátky. Na kraji cesty mé ty stojíš osamělá, a nelze odejít, až západ dohoří, kams v dálku neznámou a v cizí pohoří, kams na snů hranice, v tajemství místa stmělá. Vím, že jsi sepjata s mou duší nerozlučně, a na tě v rozporu svých smutků vzpomínám, a k tobě vracím se. A večer vyzní nám zas písní, zemdlený již zpívám málo zvučně, leč z tvojí mladosti zas novou touhou smělý. A příští ráno své již tuším rozechvělý. 67