PŘED DOMEM CHARLOTTY VON STEIN.

Adolf Bohuslav Dostal

PŘED DOMEM CHARLOTTY VON STEIN.
Pad’ letní večer v rosných krůpějích, a nad Ilmou se stmělo v alejích, kdes od města sem lehký vánek sved’ v tlumených tónech starý menuet. Myšlení vše se do snů ztratilo. Sto let se z mrtvých dálek vrátilo, věk neklidný a vášní ztrávený; pak dlouhé lásky tiché plameny. A jakby do tmy akát vůní dých’, se rozjasnilo kolem snění mých, a kouzlo hřálo zapomněných let. V korunky laurů z okna padl svit, stín dvojí hlavy jakoby se kmit. O krásné lásce zpíval menuet. 14