U STUDÁNKY SVATÉ ALŽBĚTY.

Adolf Bohuslav Dostal

U STUDÁNKY SVATÉ ALŽBĚTY.
Stínem lesa krytá na úbočí skály stará studánko, již věky dochovaly, v kamenech a mechu staletí šla kolem, tvoje voda tiše tekla nad údolem. Jednou stříbrná jen hladina ti stměla, úžasem se čistá voda rozechvěla: se zástupem, který žehnal kříž svůj nesa, s hradu světice šla k tobě stínem lesa. Na stráni se náhle rozjasnilo divem, plno bílých růží kvetlo mezi zdivem, mezi nimi lidské žaly zanikaly... Od té chvíle v tobě odlesk kouzla dříme, studánko, v niž mlčky do hluboka zříme, stínem lesa krytá na úbočí skály. 17