VEČER NAD INNSBRUCKEM.

Adolf Bohuslav Dostal

VEČER NAD INNSBRUCKEM.
Sšeřilo se v horách, chladně rozemžilo, ledovce se v dálkách za závojem skryly, srdce zmámené se zvolna utišilo, a co na dně zbylo, jsme si utajili. Po vysokých mostech nad strmými srázy sjížděli jsme dolů mlčky, vyčerpáni; až tu z temna náhle nad listnaté mlází fantom pohádkový vyplul před nás maní. Do řetězců světel propasti kdes na dně jako v perly skřítků fantasie vklouzla, v temnu tušíc skály svírati se nad ně. Po silnici svahem žhavou stopou svítě přízrak dneška sjížděl v báchorky té kouzla. Zatím vešla krása v duši ostražitě. 50