MLHY.

Adolf Bohuslav Dostal

MLHY.
Zadívej se do té mlhy nad vodou, nad ovlhlým listím v trávě zamysli se; v touhu cizích dálek doprovod svůj míse starý stesk se ozval divnou náhodou. Vzpomínáš si ještě, lesa na kraji korunami stromů do mraků jsme zřeli, léto vonělo, a my jsme zapomněli, že už za stráněmi mlhy čekají. Jen se do nich dívej, jak jdou nad vodou, hledej smutný symbol, který vlhce halí. Za vodou se mračí černé holé skály. I jim léto hřálo štědré úrodou, a teď jenom mlha kameny jim rosí. V duši zneklidnělé zachvělo se cosi. 32