SONET O TVÉ DUŠI.

Adolf Bohuslav Dostal

SONET O TVÉ DUŠI.
Usměvavá, hravá, dětská duše tvoje zamihala se mi čistým proudem krásy; jako zavlní-li obilnými klasy větru dechnutí, jsem pln byl nepokoje. Úzkým pramínkem když z bohatého zdroje prýští příští proud, v tom symbol tvůj je asi, do stínů tvých řas a v měkké tvoje vlasy otázek mé duše vplétaje se roje. V mladosti své hájích usměvavá, hravá běžíš vedle mojí podlomené síly; zda se v jedné chvíli sama nedáš k cíli? A kde odpočine horká tvoje hlava před soumrakem?... Zatím svítí v nitra boj usměvavá, hravá, dětská duše tvoje. 65