Říčka v létě

Stanislav Kostka Neumann

Dívčino(Na) srnko zoře mladosti kam běžíš(Na) Chtěl bych abys teď se zastavila(Na) chtěl bych abys teď mne políbila(Na) plaše rety vlhkými jako strýc se líbá(Na) dlouho nespatřený(Na) ale hodný důvěru vzbuzující strýc(Na) který čelo po staru křížem poznamená(Na) viditelným znamením lásky(Na) a pak dlouho dívá se za odbíhající postavou(Na) Dívčino(Na) jak jsou štíhlé tvé boky(Na) přítulnosti dvě k slunci se plazící háďata(Na) jak jsou pružné tvé kroky a skoky(Na) prostá hudba hra koťat květná neděle(Na) jaké jasné máš čelo jaké čiré oči(Na) že bych našel na jejich dně(Na) každou perličku z hlubin(Na) Ale ty se nezastavíš poněvač jsi mládí(Na) poněvač jsi veselá venkovská dívčina(Na) která poškádlí ráda(Na) Dobromyslná srdečná jsi(Na) snivá hluboká býváš(Na) cesta šťavnatým krajem tu a tam zastíněná(Na) bezejmenná lidová písnička v lukách(Na) jako jarní deštík osvěžíš náhle(Na) ale prcháš touhu zanecháváš(Na) ve všech poupatech(Na) V trávě zde u tebe stojím a pohlížím na tě(Na) kterak běžíš a přece stále jsi tu(Na) stále táž a stále jiná(Na) říčko poutnice zasněný pochode vody(Na) Nahé tělo tvé(Na) jako dlouhé rozpuštěné vlasy(Na) chvějící se a vlnící ve třpytné síti(Na) vábí láká dráždí svléká mne dlouhými pohledy(Na) chtějíc nejen laskáno býti jak žena(Na) nýbrž pohltiti mne nade mnou zavříti se(Na) nade mnou a nad všemi věcmi(Na) jejichž obraz aspoň nemohouc míti jich(Na) lačně polyká skrývá v průzračné nitro(Na) Říčko(Na) sestro venkova který tě miluje(Na) tvoje břehy podobají se šíré třídě(Na) vyzdobené k příjezdu vladaře(Na) Jasné koberce prapory všude jsou rozestřeny(Na) olše vrby tvoří špalír a mávají kapesníky(Na) ptáci volají vivat(Na) chmel a svlačec s velkými bílými květy(Na) všechno věnčí(Na) A ty míjíš jednou tryskem(Na) usmívajíc se a kynouc na všechny strany(Na) jindy pomalu jako bys nemohla protlačiti se davem(Na) vážná laskavá ke všem a ke všemu(Na) Toť však hra jen chvilka malý tvůj rozmar(Na) nebo obraz jejž si vymyslil tulák(Na) Neumíš se přetvařovati horská dcero(Na) A tak na kamenech na svazích(Na) hluk jsi písnička skok a smích(Na) hříbě listí vířící v děckých ručkách míč(Na) metáš kozelce a válíš sudy(Na) jako sen se tříštíš(Na) jakoby se rozezněly zvony skla a dudy(Na) zpíváš výskáš pištíš(Na) Uličnice jsi s upřímnýma očima(Na) světlá lavina lesků blesků a pěn(Na) Ale jindy jak jsi zadumána(Na) jaká jsi ty to tichá unylá panna(Na) Mladá neurčitá touha halí tě závojem(Na) pavučinová pouta svazují tvé pohyby(Na) jíní snivých hodin na tělo usedá ti(Na) nepochopená vášeň doutná ti hluboko v očích(Na) Zdáš se sníti o něčem co není(Na) s roztaženými křídly jsi temná babočka denní(Na) která odpočívá(Na) čekáš na pocel větru který šepce v snění(Na) o vzdálených věcech mnoha sladkých k uzardění(Na) jaká jsi ty to krasavice svůdná a tklivá(Na) v této hodině(Na) A pak přijde okamžik ještě tišší(Na) jako žena jsi která má tajemství(Na) ve svém životě hluboko tajemství sladké(Na) Modré kruhy pod očima máš(Na) stanouc před sebe se zadíváš(Na) naslouchajíc do hlubiny tichým pohybům(Na) tajemnému překrásnému ději(Na) ztlumenému zpěvu o naději(Na) kynoucímu těstu života(Na) Říčko(Na) dech tvůj voní jako lesní stín(Na) a já nevím kdy tě mám nejraději(Na) zdali veselou zpěvnou skotačící(Na) rozhazující stříbrné cetky po všech bylinách(Na) které k tobě se sklánějí(Na) nebo snivou zrcadlící všechny věci jež vidíš(Na) i můj pokorný z dálky přicházející obličej(Na) nebo konečně temnou tajemnou(Na) hrůzně svůdnou a lákající sebevrahy(Na) aby vešli v tebe jak do neznámého pokoje(Na) navždy zavřevše za sebou dvéře(Na) A já miluji i všechny věci s tebou a v tobě(Na) Tučné byliny celující tvé boky(Na) šedé larvy procházející se po tvých mělčinách(Na) hady hraboše vydry sídlicí v děrách tvých břehů(Na) konipasy kteří tě obletují a na velkých kamenech uprostřed(Na) pokyvují jako taktovka k písni(Na) ledňáčky hosty tvé z drahokamů(Na) pentle rdestů a řas raky ryby(Na) ryby nejvíce(Na) živé kovové hračky ve tvých studených prstech(Na) a z nich nade vše pstruhy(Na) hbité střely tvé mladosti(Na) Těch si važ(Na) jako křehká děcka je opatruj(Na) Neboť nebyla bys to ty již kdyby tě opustil(Na) jarý králevic jasné vody posázený rubíny(Na) Opuštěná zrazená sestárlá byla bys milenka(Na) zanedbaný hřbitov nečistá cesta(Na) morem stižená bytost(Na) Tichou loďku nekolébal by na tobě podvečer(Na) jako veliký svatý list(Na) Říčko(Na)

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

696. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Sen lásky. (Josef Václav Sládek)
  2. 18. KLESLÁ. (Karel Hynek Mácha)
  3. Olše. (Eliška Krásnohorská)
  4. ZA DNŮ LÁSKY... (Emanuel z Čenkova)
  5. ZAROSTLÁ TŮŇ. (Antonín Klášterský)
  6. BALLADA. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Vodník. (Ladislav Quis)
  8. Prosba. (Jaroslav Vrchlický)
  9. TÁLÍNSKÝ RYBNÍK (Antonín Klášterský)
  10. Stará kletba. (Jaroslav Vrchlický)