nad filmovou fotografií eskymácké matky

Stanislav Kostka Neumann

všecka krása z přírody nám plyne, všecka pravda ze skutečnosti. zraku, k srdci až tvá slast mi tryská, pozdraven byl život milostí. člověk čistý jako alpská růže, jako pták, jenž hnízdí v zeleni, potkal se tu s touhou po poznání, s žízní plod, jenž rdí se v malení. poznání pak promluvilo řečí, která slaví život našich dní strašnou láskou nebo nenávistí. v tom je všecko čestné umění. matko, něžný symbole a pravdo, jaký úsměv člověk zažije! dávno neviděl jsem krásný obraz. jak jsi krásná, fotografie!

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

182. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. O kráso lásky, z tebe ŽIVOT plyne, (Adolf Racek)
  2. III. Růže, růže! v temném stínu (Josef Václav Frič)
  3. Věčný přerod (Xaver Dvořák)
  4. Tvůj, lásko, zjev mně života řád řeší, (Adolf Racek)
  5. Noc bez svítání. (Adolf Heyduk)
  6. Elegie (Stanislav Kostka Neumann)
  7. KRÁSNÝ SEN (Zikmund Winter)
  8. VY KRÁSNÉ ZAHRADY... (Zikmund Winter)
  9. Láska. (Vincenc Furch)
  10. NA USMÍŘENOU. (Josef Lukavský)