TICHO DOMOVA

Stanislav Kostka Neumann

Ticho domova je bílá vaselina na rány těla, na rány mysli. Ticho domova je vodorovný obzor, jediný předmět ty na něm svislý. Předmět v cizích rukou, hůl jsi braná světem. Znavena teď se vrátila domů. Kéž by v rodnou půdu zas ji zarazili. Vzpučela by snad podobna stromu. Ale tato chvíle nepřišla nám ještě. Poznovu sáhne cizinec po ní. V horké dálce kdes mu vypadne snad z ruky. Zavíří v trysku divokých koní. Ticho domova je ukradené ticho. Tiskneš se k němu, zamykáš dveře. Oko cizincovo potká-li tvé oko, výkřik v něm budí uštvané zvěře. Ticho domova je křehké ženské tělo, před tebou stojí, stínem tě kryje, ale před vetřelcem, plno odhodlání, zaťatou pěstí hrozí a bije. Ticho domova je plno příkré síly, polnicí vřískne náhle v tvé snění. Také v ruce vlastní stát se můžeš holí. Myšlenky dravé mstivě se cení.

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1566. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. *** Čas lije se prškou mrtvého listí, jež slétla (Otokar Březina)
  2. Je staré místo v rodné krajině, (Hermor Lilia)
  3. LAMPA. (Karel Dostál-Lutinov)
  4. IN MEMORIAM. (Sigismund Bouška)
  5. Toť plamen! v něm má bytost dohořívá; (Xaver Dvořák)
  6. HVĚZDA PADLA... (Karel Boromejský Hájek)
  7. Strom života, ó pojďte s něho jísti! (Xaver Dvořák)
  8. MŮRA. (Antonín Sova)
  9. Vzpomínka v den šerý (Stanislav Kostka Neumann)
  10. SMUTEK JESENĚ. (Božena Benešová)