TICHO DOMOVA

TICHO DOMOVA
Ticho domova je bílá vaselina na rány těla, na rány mysli. Ticho domova je vodorovný obzor, jediný předmět ty na něm svislý. Předmět v cizích rukou, hůl jsi braná světem. Znavena teď se vrátila domů. Kéž by v rodnou půdu zas ji zarazili. Vzpučela by snad podobna stromu. Ale tato chvíle nepřišla nám ještě. Poznovu sáhne cizinec po ní. V horké dálce kdes mu vypadne snad z ruky. Zavíří v trysku divokých koní. Ticho domova je ukradené ticho. Tiskneš se k němu, zamykáš dveře. Oko cizincovo potká-li tvé oko, výkřik v něm budí uštvané zvěře. Ticho domova je křehké ženské tělo, před tebou stojí, stínem tě kryje, ale před vetřelcem, plno odhodlání, zaťatou pěstí hrozí a bije. 88 Ticho domova je plno příkré síly, polnicí vřískne náhle v tvé snění. Také v ruce vlastní stát se můžeš holí. Myšlenky dravé mstivě se cení. 89 OBSAH
Str. Proměna7 Okamžik11 Pozdrav13 V bouřlivé noci16 In memoriam Ervína Taussiga18 Zpěv nad mapou21 Hostem v Praze24 Vzpoura27 V szegedské kantině28 Píseň z 191531 Noc v Kiškundorožmě33 M. kir. Állami Szemkórház37 Těžký úděl42 Léto v Elbasanu45 Kukuřičné chleby47 [91] Str. Zimní večer v Elbasanu52 Zlá noc54 Bragožda57 Gostivar59 Drugovo61 Ochrida63 Chvíle světla a vzduchu67 Letní krajina69 Když kulky hvízdají71 Stará Pazova73 Nemocniční postel75 Elektrickou tramwayí79 Podzimní procházka82 Zpěv věřícího84 Ticho domova88
[92] Těchto TŘICET ZPĚVŮ které představují jakýsi výbor z autorovy poesie let válečných, jež není dosud uzavřena, vytiskla v prosinci 1918 Grafia v Praze v úpravě M. Kalába ve 1200 výtiscích a nakladatel Fr. Borový v Praze vydal je jako VIII. knihu „Zlatokvětu“
E: jf; 2004 [93]