ZIMNÍ VEČER V ELBASANU

Stanislav Kostka Neumann

ZIMNÍ VEČER V ELBASANU
Modrý večer shoustl trochou vlažné mlhy, jako kdyby zemi unikalo mléko z hrudi mateří: zakřiknuté hvězdy nesměle se chvějí, jako křehké květy, jimž se ani z rána rozpuk nezdaří. Od ohniště, v něž jsem zle i chtivě civěl, v žáru opékaje jako pečeni psí touhu, bolest, zášť, bezděčně jsem vyšel, pozměňuje místo, před vrata jsem vyšel zimomřivě skrčen v šedomodrý plášť. Před vrata jsem vyšel, zapadaje tiše do řídkého moku, jenž se za mnou zavřel 52 jako klidný sen; prostoupil mne zcela, zježenou srst nitra rovnaje mi dlaní jako vata hebkou: byl jsem přemožen. Městem přetajemným na jezerním dně kdes pomalu se sunu jako brouk, jenž slídí – jako temný květ stanu, hlavu zdvihnu k dírkám báně mléčné, jimiž pronik’ by rád k velikému světlu štíhlý minaret. 53
Básně v knize Třicet zpěvů z rozvratu:
  1. PROMĚNA
  2. OKAMŽIK
  3. POZDRAV
  4. V BOUŘLIVÉ NOCI
  5. IN MEMORIAM ERVÍNA TAUSSIGA
  6. ZPĚV NAD MAPOU
  7. HOSTEM V PRAZE
  8. VZPOURA
  9. V SZEGEDSKÉ KANTINĚ
  10. PÍSEŇ Z 1915
  11. NOC V KIŠKUNDOROŽMĚ
  12. M. KIR. ÁLLAMI SZEMKÓRHÁZ
  13. TĚŽKÝ ÚDĚL
  14. LÉTO V ELBASANU
  15. KUKUŘIČNÉ CHLEBY
  16. ZIMNÍ VEČER V ELBASANU
  17. ZLÁ NOC
  18. BRAGOŽDA
  19. GOSTIVAR
  20. DRUGOVO
  21. OCHRIDA
  22. CHVÍLE SVĚTLA A VZDUCHU
  23. LETNÍ KRAJINA
  24. KDYŽ KULKY HVÍZDAJÍ
  25. STARÁ PAZOVA
  26. NEMOCNIČNÍ POSTEL
  27. ELEKTRICKOU TRAMWAYÍ
  28. PODZIMNÍ PROCHÁZKA
  29. ZPĚV VĚŘÍCÍHO
  30. TICHO DOMOVA