Je staré místo v rodné krajině,

Hermor Lilia

Je staré místo v rodné krajině(Na) kde v šíru na rovinách houstne hvozd(Na) Několik bylo nás kdo vešli v jeho stín(Na) zpod jitřních bílých oblaků(Na) Sloupy stromové tam obstupují(Na) sošku letní slabě tepe zdroj(Na) v černé studánce z ní tence vyvírá(Na) Panna stále stále hledící(Na) v zelené hloubky vážně šumivé(Na) mu dává divuplnou moc(Na) V hrůze života zde duše prosté(Na) najdou tišinu kde mírná tvář(Na) milostné mlčení kol rozlévá(Na) to tlumí ptáků hlas i přísvity(Na) jež prožehují zelenavý šer(Na) Ne planá pověst to je místo(Na) jež mlčky někdy vzbudí v srdci div(Na) Pápeří hebké dětských modřínů(Na) a před ním hebký hebký vlas(Na) skvoucí v slunci Jasná paseka(Na) hudba třpytů bzukotu a šumu(Na) vlnění mlází zářný třepot květů(Na) zpívá slastnou píseň tobě(Na) ji rozzpívala svěží krása tvá(Na) Opojné mládí v kterém blouznílek(Na) zmírá vytrženým úžasem(Na) hledě na věčno jež kol a kol(Na) rozkvetlo úchvatnými jevy přírody(Na) a vážně nemluvně i sladce zírá naň(Na) z azurové zraků propasti(Na) To byla ona chvíle modrá zář(Na) i náhodné a mlčenlivé(Na) mírné hnutí vlasu zlatého(Na) v teplém tichu blaženého vzduchu(Na) to byl ten záchvěv osudu(Na) to bylo slovo osudu(Na) Stezka hloubila se mezi keři(Na) v průhled daleký kde na konci(Na) zeje lesní šero bojácné(Na) My dva šli po ní chvíle byla to(Na) kdy srdce chtějí sobě zdáti se(Na) tajemnou slávou svatým pokladem(Na) než zasnoubí snad vroucí fluida(Na) Tu byl bych tobě chtěl být knížetem(Na) indické země abych ozdobil(Na) tvou duši bohatými klenoty(Na) darů duchovních By mocně žila(Na) temnomodrý plamen horoucí(Na) jenž slastně tryská z boží podstaty(Na) Mlčení mluvilo víc nežli rty(Na) My cítili že naše mladičké(Na) neutvořené dosud životy(Na) čekají rozhodnutí své(Na) A při otázce věci lhostejné(Na) stéblo býlí maně utrhlas(Na) planý stvol v tvých zoubcích zlomený(Na) na staletí zlomen být se zdál(Na) Den červencový dlouho nekončí(Na) Dlouho žije horce zvolna umírá(Na) Prouhy stínů od kmenů a prouhy(Na) nachového zlata rýhovaly(Na) půdu suchých jehliček(Na) když návrat protínal les vysoký(Na) Potom dlouhá cesta V soumraku(Na) Z těch co šli spolu některým(Na) již napsán byl den zániku(Na) a jiní měli rozvanuti být(Na) jak plevy náhodné Ač budoucnost(Na) nikdo nevěděl a veselil se žert(Na) Kdo z nezrozených byl by pozíral(Na) zpět na nás v šero jednoho sta let(Na) ten viděl by jen průvod mrtvých stínů(Na) na cestě mezi tmícími se lesy(Na) v dávný všemi dávno zapomněný večer(Na) Ves neznatelná Potom minula(Na) O zeď hvozdu štěkot odražen(Na) v prázdnu zůstával Náš jdoucí krok(Na) v těch chvílích na místě se tkvíti zdál(Na) na témže kusu cesty kráčeje(Na) jak na obraze barev pochmurných(Na) kde stále nepohnutě spěchá sbor(Na) Dále dále Před churavou červení(Na) kterou na jihu den zanechal(Na) v dálce teskná řada matných topolů(Na) mlčela A mlčení to dělo mi(Na) To je ten večer pro nějž zrozen byls(Na) Již za pradávna určen pro tebe(Na) dnes stal se tobě svatým skutečnem(Na) Jen zachyť jej by marně nezašel(Na) Kdybys kráčel celý věk a věk(Na) v žití neučiníš ani kroku víc(Na) Ano Osude proč tedy proč(Na) tak náhle ruka ochabla(Na) že nemohlo ni vroucí hnutí vůle(Na) zachytit zářnou duši motýla(Na) jenž na dva kroky od ní ulétal(Na) Ač blahý byl a rozvolněný soumrak(Na) kdy k čekající něze probouzí(Na) i dítě pannu nevědomý žár(Na) Město Příjemně tu šuměly(Na) ulice lidmi v teplém šeru pozdním(Na) Nás několik kdož byli sdruženi(Na) v staletích pouze na den jediný(Na) se rozešlo I ona k uličce(Na) kde mělo míjet celé její mládí(Na) a celý dlouhý osamělý život(Na) Tak krásný den jenž jednou vskutku byl(Na) se stane vidinou ta v nocích ohluchlých(Na) se vynoří a září chvějivě(Na) v hloubi lhostejných a těžkých temnot(Na) fata morgana nevzešlého štěstí(Na) třepotavě jasový to stín jenž byl(Na) útržkem jakéhosi žití druhého(Na) které mohlo být a býti nemohlo(Na) líbezný přelud dávné marnosti(Na)

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

940. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Vzpomínka v den šerý (Stanislav Kostka Neumann)
  2. ZDRCENÁ REVOLTA (Arnošt Procházka)
  3. ČEKÁNÍ (Hermor Lilia)
  4. BOUŘE. (František Taufer)
  5. ZBLOUDILÍ. (Xaver Dvořák)
  6. Jasný den. (Antonín Sova)
  7. Lesům. (Emanuel z Čenkova)
  8. VE VŘESOVIŠTI. (Karel Boromejský Hájek)
  9. Píseň boru. (Karel Dostál-Lutinov)
  10. *** Čas lije se prškou mrtvého listí, jež slétla (Otokar Březina)