XIV. Kdybychom měli to, co vy,

Stanislav Kostka Neumann

Kdybychom měli to, co vy, bohatství, sílu a říši, nekovali bychom okovů a rozletěli se k výši. Přesilou ducha jsme dobyli všeho, nač můžem být hrdi; nám nikdo ruky své nepodal a všichni zůstali tvrdi. Krok za krokem v před jsme drali se a nemohla růsti nám křídla; za prudší rozmach krev naše byla by na dlažbě stydla. A přece jsme šli a rostli jsme, a přece jsme hlavu zdvihli, na rukou, na nohou spoutáni ke světlu jsme oddaně tíhli. Což teprv kdybychom svobodu, sílu a bohatství měli! ...A kdyby nebylo jedů v nás, jež po vás jsme podědili!

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

116. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Náš celý život prchání je stálé, (Adolf Heyduk)
  2. MODLITBY. (Jaroslav Vrchlický)
  3. CO VLASTNĚ ZMŮŽEM? (Jaroslav Vrchlický)
  4. PŘEDZVĚST ZLATÉHO BÁBELU.*) (Antonín Sova)
  5. III. Jak ozvěna v skalách zasněných (Stanislav Kostka Neumann)
  6. Naděje. (Antonín Koukl)
  7. 28. ŘÍJNA 1918 (Růžena Jesenská)
  8. MY UMÍRALI... (František Kvapil)
  9. My nevěříme sobě. (František Cajthaml-Liberté)
  10. Ó, HRADY NAŠE TVRDÉ! (František Táborský)