XIV. Kdybychom měli to, co vy,

Stanislav Kostka Neumann

XIV.
Kdybychom měli to, co vy, Kdybychom měli to, co vy,
 bohatství, sílu a říši, nekovali bychom okovů a rozletěli se k výši. Přesilou ducha jsme dobyli všeho, nač můžem být hrdi; nám nikdo ruky své nepodal a všichni zůstali tvrdi. Krok za krokem v před jsme drali se a nemohla růsti nám křídla; za prudší rozmach krev naše byla by na dlažbě stydla. A přece jsme šli a rostli jsme, a přece jsme hlavu zdvihli, na rukou, na nohou spoutáni ke světlu jsme oddaně tíhli. Což teprv kdybychom svobodu, sílu a bohatství měli! ...A kdyby nebylo jedů v nás, jež po vás jsme podědili! 28
Básně v knize České zpěvy:
  1. PROLOG
  2. I. Politická píseň, ošklivá je píseň,
  3. II. Jsme jako stádo někdy, nevím čeho,
  4. III. Jak ozvěna v skalách zasněných
  5. IV. Zvykli jsme všemu již. Lhostejný lokaj
  6. V. Naše barva červená a bílá,
  7. VI. Silná vůně táhla vzduchem,
  8. VII. Šedesát let jsme se postili věrně
  9. VIII. Hlava je nemocná ze všeho toho.
  10. IX. My s právy nezadatelnými
  11. X. Naši duši holubičí,
  12. XI. „– Rozpusťte armády, přelomte pušky,
  13. XII. Té naděje vzíti si nedáme
  14. XIII. Bůh, jenž dal růsti železu,
  15. XIV. Kdybychom měli to, co vy,
  16. XV. Kdo prudká křídla má, ať letí
  17. EPILOG