Elegie podzimku.

Josef Dyrhon Jiří Budovec Jaroslav Vltavský Josef Ruben Gustav Mach Karel Hlaváček Prokop Skalický František Karlínský Josef Prušák J. Aren Karel Lang Václav Lípa Josef L. Trkal Pavel Maran Jaroslav Zalužan

Elegie podzimku.
Mně první svadlý lístek k noze pad’ v to usmívavé, podzimkové ráno, a v duši mou mi zával jeho chlad: ,Dej s Bohem létu’létu,’ bylo na něm psáno. ,Dej s Bohem létu’,létu,’ šumí tráva, vřes, a bříza vážně v souhlas hlavou kývá, ,Dej s Bohem létu, nezříš ho víc dnes’,dnes,’ tu tesknou píseň pták mi v křoví zpívá. – Tak zdá se mi, že krátký byl ten čas a minul záhy. Sny mé letí za ním. To všecko štěstí, jež mi ve klín střás’, mi steskem je a marným po něm lkáním. Dát musím s Bohem té, již měl jsem rád, v dál prchá srdce, jež mnou milováno... Mně první svadlý lístek k noze pad’ v to usmívavé, podzimkové ráno. 48 VÁCLAV LÍPA.
Básně v knize Almanach pražských abiturientů:
  1. Místo prologu.
  2. Studentská píseň.
  3. To vídám rád...
  4. Zas přijde podzim...
  5. Z „Parabol“.
  6. Štěstí.
  7. Epigoni.
  8. O mé lásce k poesii...
  9. Vám, paní má...
  10. Jak my, tak rozešli se mnozí...
  11. Písnička.
  12. Otci.
  13. Matce.
  14. Pozdní růže.
  15. Starý herbář.
  16. Na ledě.
  17. Růže.
  18. V té mlze podzimní...
  19. Doubravy tmavé, stinné vy háje...
  20. Podzimní nálada.
  21. Bratr Fulgenc.
  22. Jarní motiv.
  23. Dozvuk z léta.
  24. „Je connais un petit rossignol...“
  25. Andante.
  26. Máme se rádi.
  27. Elegie podzimku.
  28. Kus idylly.
  29. Sousedská.
  30. Po žních.
  31. Vyznání.
  32. V těch večerech...
  33. Již shasl den...
  34. Stesk a nuda.
  35. Za letního večera.
  36. Naše píseň.
  37. Píseň.
  38. Po přečtení Tvého dopisu...
  39. Píseň smíru.
  40. Sonet finale.