Co je tam dál, na to se nechtěj ptát,

Adolf Bohuslav Dostal

Co je tam dál, na to se nechtěj ptát, ty už jsi, duše, příliš vytrpěla; je žalno dost, že mohlo se to stát, a v zoufalství že’s dřív už nezemřela. To bílé světlo nesmí tebe hřát, a hloubka bezdná již se rozevřela – však tuším přec, zde anděl kráčel snad, a tichounce se dotkl mého čela. A jeden květ, už poslední a chudý, jsem padnout nechal za hranice světů: snad zase někdy anděl půjde tudy, a svými rty se dotkne toho květu. A k hvězdám půjde, které vidím plát – ne, duše, ne, co tam je, nesmíš znát!

Patří do shluku

ježíš, kristus, kristův, golgota, kříž, spasitel, ježíšův, hostie, hřeb, páně

172. báseň z celkových 874

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KŘÍŽOVÁ CESTA (František Odvalil)
  2. SETMĚLO SE. (Hanuš Jelínek)
  3. Dolů. ( K. Egor)
  4. Poslední návštěva. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  5. MALÁ KŘÍŽOVÁ CESTA (František Odvalil)
  6. Tys přišla ke mně! (Xaver Dvořák)
  7. Anděl strážce. (Jan Neruda)
  8. I. N. R. I. (Karel Scheinpflug)
  9. V ZAHRADĚ GETSEMAN. (Karel Babánek)
  10. Doufej, synu! (Xaver Dvořák)