1-1
Kocourkov je město mezi všemi
1-2
neposlední – kryto křidlicemi.
1-3
Viděti tam na každinkém štítu
1-4
komín, barometr apetytu,
1-5
pod nímž pekou koláče a dorty.
1-6
Komíny jsou vůbec trojí sorty:
1-7
barvy bílé, červené a černé.
1-8
Tyto pak ty nedoměrné
1-9
výhody do sebe mají,
1-10
že už více nesčernají. –
1-11
Lidi zámožné i tříče bídy
1-12
možno rozhrnouti ve dvě třídy:
1-13
svobodné a ženaté,
1-14
hubené a tělnaté.
1-15
Do některé z této řady
1-16
patří města lesk a vnady:
1-17
t. j. slečny, kraje krása,
1-18
u nichž každé srdce jásá.
1-19
Jejich zrak, toť blaha magacíny,
1-20
jejich tváře sklady na karmíny,
1-21
jejich ústa – podle knihy jedné –
1-22
jsou prý naplněné ouly medné,
1-23
a jich úsměv hřeje, jako pára lázní.
1-24
Jaký potom div, že mládenci se blázní,
1-25
již jak motýlové přeletaví
1-26
chvilku zde a chvilku tam se baví.
1-27
Kdo z nich u některé srdce ztratí,
1-28
pernikáři za duplikát platí. –
1-29
V Kocourkově takto hospodaří:
1-30
nejvíc oves, brambory se daří.
1-31
Tyto poslední se v tuto dobu
1-32
pěstují též ku výrobě škrobu.
1-33
Mimořádně roste tam i zelí,
1-34
z čehož odvozuji zvyk ten smělý,
1-35
že tak mnohý svoji milenku
1-36
mívá jenom malou chvílenku,
1-37
neboť jiný přes ploty a meze
1-38
bez ohledu do zelí mu leze. –
1-39
Řemesla, jež pěstují se tady,
1-40
nejsou v celku jiná nežli všady.
1-41
Avšak dvojí větev industrie,
1-42
kterou toto slavné město žije,
1-43
zastoupena jesti více:
1-44
jsou to boty a střevíce
1-45
budující fabrikanti
1-46
a kořalky liferanti. –
1-47
Ku rozkvětu všeho průmyslu
1-48
přišel představený k výmyslu,
1-49
aby ze všech končin kramáře
1-50
viděl časem přijeť na káře.
1-51
Zavedl on trhy k tomu cíli.
1-52
Pán Bůh žehnej jeho zbožné píli!
1-53
neboť mnohý, na trhu kdo byl,
1-54
v Kocourkově hodně utržil:
1-55
někdo peněz, jiný trochu bití –
1-56
jinak nechodí to v živobytí. –
1-57
Školu, jakou v jiných městech mají,
1-58
v Kocourkově cizí neshledají;
1-59
o učitele je nejen u nás pouze,
1-60
nýbrž také v Kocourkově nouze.
1-61
Na štěstí tam poznali tu pravdu holou,
1-62
zkušenosť že nejlepší je školou;
1-63
proto musí záhy zkoušeť děcko
1-64
hlad a žízeň, zimu, horko, všecko;
1-65
musí pásti husy, kozy, krávy,
1-66
aby v světě domohlo se slávy. –
1-67
V život společenský pustíme-li zraky,
1-68
shledáme, že je tam dualismus taky;
1-69
nedá prý se mysliť obec spořádaná,
1-70
aby v občanstvu nebyla dvojí strana.
1-71
Dualismus ten – a kdož to neví? –
1-72
také v piva kvalitě se jeví:
1-73
Dobré pivo stojí v oposici
1-74
proti vládě v sklepě panující,
1-75
kteráž stále vzpor ten potlačuje
1-76
a nám špatný nápoj oktroyuje.
1-77
To však není jenom v Kocourkově.
1-78
Pánové! já za to stojím v slově,
1-79
(ač jen neradi se k tomu známe)
1-80
že se Kocourkovským podobáme.