O jednom moderním Kocourkově.

Jan Evangelista Nečas

1-1 Kocourkov je město mezi všemi 1-2 neposledníkryto křidlicemi. 1-3 Viděti tam na každinkém štítu 1-4 komín, barometr apetytu, 1-5 pod nímž pekou koláče a dorty. 1-6 Komíny jsou vůbec trojí sorty: 1-7 barvy bílé, červené a černé. 1-8 Tyto pak ty nedoměrné 1-9 výhody do sebe mají, 1-10 že více nesčernají. – 1-11 Lidi zámožné i tříče bídy 1-12 možno rozhrnouti ve dvě třídy: 1-13 svobodné a ženaté, 1-14 hubené a tělnaté. 1-15 Do některé z této řady 1-16 patří města lesk a vnady: 1-17 t. j. slečny, kraje krása, 1-18 u nichž každé srdce jásá. 1-19 Jejich zrak, toť blaha magacíny, 1-20 jejich tváře sklady na karmíny, 1-21 jejich ústapodle knihy jedné 1-22 jsou prý naplněné ouly medné, 1-23 a jich úsměv hřeje, jako pára lázní. 1-24 Jaký potom div, že mládenci se blázní, 1-25 již jak motýlové přeletaví 1-26 chvilku zde a chvilku tam se baví. 1-27 Kdo z nich u některé srdce ztratí, 1-28 pernikáři za duplikát platí. – 1-29 V Kocourkově takto hospodaří: 1-30 nejvíc oves, brambory se daří. 1-31 Tyto poslední se v tuto dobu 1-32 pěstují též ku výrobě škrobu. 1-33 Mimořádně roste tam i zelí, 1-34 z čehož odvozuji zvyk ten smělý, 1-35 že tak mnohý svoji milenku 1-36 mívá jenom malou chvílenku, 1-37 neboť jiný přes ploty a meze 1-38 bez ohledu do zelí mu leze. – 1-39 Řemesla, jež pěstují se tady, 1-40 nejsou v celku jiná nežli všady. 1-41 Avšak dvojí větev industrie, 1-42 kterou toto slavné město žije, 1-43 zastoupena jesti více: 1-44 jsou to boty a střevíce 1-45 budující fabrikanti 1-46 a kořalky liferanti. – 1-47 Ku rozkvětu všeho průmyslu 1-48 přišel představený k výmyslu, 1-49 aby ze všech končin kramáře 1-50 viděl časem přijeť na káře. 1-51 Zavedl on trhy k tomu cíli. 1-52 Pán Bůh žehnej jeho zbožné píli! 1-53 neboť mnohý, na trhu kdo byl, 1-54 v Kocourkově hodně utržil: 1-55 někdo peněz, jiný trochu bití 1-56 jinak nechodí to v živobytí. – 1-57 Školu, jakou v jiných městech mají, 1-58 v Kocourkově cizí neshledají; 1-59 o učitele je nejen u nás pouze, 1-60 nýbrž také v Kocourkově nouze. 1-61 Na štěstí tam poznali tu pravdu holou, 1-62 zkušenosť že nejlepší je školou; 1-63 proto musí záhy zkoušeť děcko 1-64 hlad a žízeň, zimu, horko, všecko; 1-65 musí pásti husy, kozy, krávy, 1-66 aby v světě domohlo se slávy. – 1-67 V život společenský pustíme-li zraky, 1-68 shledáme, že je tam dualismus taky; 1-69 nedá prý se mysliť obec spořádaná, 1-70 aby v občanstvu nebyla dvojí strana. 1-71 Dualismus tena kdož to neví? – 1-72 také v piva kvalitě se jeví: 1-73 Dobré pivo stojí v oposici 1-74 proti vládě v sklepě panující, 1-75 kteráž stále vzpor ten potlačuje 1-76 a nám špatný nápoj oktroyuje. 1-77 To však není jenom v Kocourkově. 1-78 Pánové! za to stojím v slově, 1-79 ( jen neradi se k tomu známe) 1-80 že se Kocourkovským podobáme.

Patří do shluku

honza, honzík, kabela, máma, pec, buchta, vrchní, janek, sedlák, rychtář

141. báseň z celkových 159

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Ladislav Quis)
  2. POHÁDKA O HONZOVI. (Antonín Klášterský)
  3. Dívka snědá, útloboká, štíhlá ( H. Uden)
  4. NEDĚLEJ MNĚ DĚTÍ...! (Stanislav Kostka Neumann)
  5. UZENÉ SE ZELÍM. (Josef Kalus)
  6. NUDLE. (Josef Kalus)
  7. PO ČAROSTŘELCI. (Eliška Pechová-Krásnohorská)
  8. SVOBODA (František Gellner)
  9. BĚLOUŠKOVÉ. (Antonín Klášterský)
  10. BUKOLIKON EX ANNO 1917. (František Odvalil)