V Kalichu.*)

Jan Nálevka

Pod písčitou strání plynou(T4f) jasné vody klidné řeky(T4f) že jich špluny mžikem hynou(T4f) a jen vran je slyšet skřeky(T4f) a jen chodců plaché kroky(T4f) kteří jdou tam v skalné boky(T4f) Jdou tak v bázni lesem tmavým(T4f) roklí vzhůru přes balvany(T4f) slidičům je hávem mhavým(T4f) kryjí lesy na vše strany(T4f) výš a dále zástup kráčí(T4f) perly slz jim líce smáčí(T4f) Nad hlavami les jim šerý(T4f) šeptá o zapadlém štěstí(T4f) každý šumot od Jizery(T4f) neb kdy prudčej zašelestí(T4f) něco v stromech chodce děsí(T4f) Nejsou li zrádci i lesy(T4f) Stanuli a bělovlasý(T4f) kmet jim ukazuje skrýše(T4f) Nevnikl sem po vše časy(T4f) cizák zde vše tajem dýše(T4f) V tyto bratři vizte sluje(T4f) ani vánek nezaduje(T4f) A zas dále mezi skály(T4f) zástup stoupá unavený(T4f) jak by o život se báli(T4f) o své děti o své ženy(T4f) o své knihy o svou víru(T4f) kterou vyznávali v míru(T4f) Stanuli kde v skálu nízký(T4f) otvor vedl v temnou skrýši(T4f) o níž ani z blízké vísky(T4f) nevěděli Nad ní k výši(T4f) povyrostly štíhlé kmeny(T4f) jimiž skály zahaleny(T4f) Uvnitř trojboká je sluje(T4f) tvoříc jehlan dutou věži(T4f) Déšť sem nemůž a když vzduje(T4f) vítr proniká sem stěží(T4f) Ani nebes oko vlídné(T4f) v tuto skrýši nedohlídne(T4f) Tady naše obětnice(T4f) útočiště modlitebna(T4f) vece kmet a zbožná líce(T4f) prosba nadchne převelebná(T4f) Pokleká a zástup za ním(T4f) kněz ho sílí požehnáním(T4f) Zašuměly větve šumy(T4f) zaplakalo rosou nebe(T4f) potemněly vůkol chlumy(T4f) řadíce se podle sebe(T4f) pozalkala v proudu řeka(T4f) Ach co na vás Bratří čeká(T4f) Ucházeli smutní dnové(T4f) umíraly dlouhé noci(T4f) nepřátelé ne jak lvové(T4f) ve své uloupené moci(T4f) ale jako tygři draví(T4f) po Čechách co české dáví(T4f) A kdo česká srdce měli(T4f) do skal lesův utíkali(T4f) do hor ve kraj cizí stmělý(T4f) kde své domoviny lkali(T4f) jako psanci pustým polem(T4f) bez potěchy s hrozným bolem(T4f) V Kalichu tak svoji skrýši(T4f) nazývali Čeští Bratří(T4f) pili svojí bídy číši(T4f) jak se mučenníkům patří(T4f) modlili se zbožně pěli(T4f) za svůj národ osamělý(T4f) Modlili až vzešla doba(T4f) kdy i jim se bylo bráti(T4f) cestou proklatého roba(T4f) na vyhnanství smutné trati(T4f) nepřáliť jim ani skály(T4f) by tu pro svůj národ lkali(T4f) Bratří prchli v kraje cizí(T4f) s nimi paměť všeho lidu(T4f) s nímž tak mnoho mnoho mizí(T4f) po bouřích i svatém klidu(T4f) Dnes sní o tom na Kalichu(T4f) šeré skály v dumném tichu(T4f) Jenom časem zabloudí sem(T4f) chodec v posvátná ta místa(T4f) chladných slují sporých písem(T4f) jež tu vpsala srdce čistá(T4f) zbožnou rukou dobra Čecha(T4f) jinak přes vše čas jen spěchá(T4f) Tak i já jsem zašel maní(T4f) bloudě jizerskými srázy(T4f) jednoho dne v době ranní(T4f) na místa kde Bratří drazí(T4f) českou víru ukrývali(T4f) mezi lesy mezi skály(T4f) Posvátná mne hrůza jala(T4f) v tomto mrtvém chladném klidu(T4f) kde své stěny sluje vzpjala(T4f) za skrýš uštvaného lidu(T4f) vzpomínaje dob těch zašlých(T4f) pil jsem s nimi hořký kalich(T4f) Pil jej znova ve vzpomnění(T4f) jaká láska bezeměrná(T4f) tenkrát Čechy pjala k sobě(T4f) Jak jich srdce byla věrná(T4f) Než by řeč svou víru dali(T4f) raděj prchli v pusté skály(T4f) Stanul jsem tu v zadumání(T4f) Jizera se v slunci leskla(T4f) přes les táhlo tajné lkání(T4f) a má duše přála tesklá(T4f) Míť té víry Češi všicci(T4f) pak vám běda protivníci(T4f) A své rozpálené čelo(T4f) na balvan jsem znaven složil(T4f) srdce se mi v prsou chvělo(T4f) jak bych celý věk byl prožil(T4f) a rty zbožně zašeptaly(T4f) Bože chraň můj národ malý(T4f) Chraň ho vzbuď mu znova bratry(T4f) české bratry s věrou pevnou(T4f) Z Krkonoš až v dálné Tatry(T4f) učiň víru naši zjevnou(T4f) Uděl vůle uděl síly(T4f) bychom slavně dále žili(T4f)

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

572. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V stenajícím lese. (Eliška Krásnohorská)
  2. Bouřná noc. (František Táborský)
  3. CO BUDE DÁL? (Ludvík Lošťák)
  4. XXX. Mně cesta lesem náhle klesá, (Vítězslav Hálek)
  5. IX.   TICHO. (Richard Weiner)
  6. 23. Co to bude, co to bude? – (Vojtěch Pakosta)
  7. Zima. (Herma Pilbauerová)
  8. Les i pažit překypují (Adolf Heyduk)
  9. Vodopád. (Augustin Eugen Mužík)
  10. BEZESNÁ NOC (Vladimír Frída)