NAPOLEON

Jan Opolský

Dnes po létech je marno již na profil pyšný hledět blíž, na příkré čela rysy, po dlouhém čase umdlí zrak, krev sama není rudá tak, jak rudá byla kdysi. Je portrét zpola smytý už, té síly nemá mrtvý muž, jíž fascinoval živý, žár extase a uctění se v chladný názor promění a z klamu vystřízliví. I gigantická postava stín dlouhý vrhat přestává, juž hrbí se a tenčí a šumná sláva prchlých dob je zavřený a hluchý hrob, jenž obílen je z venčí. Bouř Marenga a Vagramu už dávno zmlkla v neznámu jak závod živlů s děly, tam z černé tiché ornice jen zlatá vstává pšenice a v slunci zaševelí. Tvá velikost jen zdánlivá, nad žitím tvým se zatmívá už neodvratné fatum, čest, již ti vzdává celý svět, týmž právem může náležet i popravčím i katům. Tvůj cynismus tak bez mezí, jenž v každém činu vítězí nad zakrslými vzněty, tvé ruce, vášní zechřadlá a studená dvě chapadla, na věky buďte klety! Ty bledý skřete korsický, buď od nás proklet navždycky, ty satanická knuto, buď na chtění tvá zavilá, když prácheň mrtvé ztrávila, za sto let vzpomenuto! A ti, již sní sen zmařený u Waterloo a u Jeny, nechť vstanou jako stíny, ať vydá i své oběti, jimž dala v klíně ležeti též voda Bereziny. Ti ze všech svědků nejdříve ať vztýčí rány snětivé a pahýly své k nebi, a slávě tvojí, mylné tak, jich prázdná dáseň, zhaslý zrak ať cynicky se šklebí. Tys lidským masem sytil hlad, jak žíznivec v šum krve pad’, bys napojil svou sílu; kde mělo tvoje srdce znět, tam byl jen těžký kámen led, či koule projektilu. Tys jedním hltem vypil číš, v níž sláva kypí výš a výš a perlí se a puká... Sto roků spíš, jsa zalit tmou a ustlána máš pod hlavou jen cizí, strašná muka.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 2 místa, v básni jsou označena takto
v básni jsme nalezli 1 osobu, v básni jsou označena takto

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1631. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ctih. Anna Kateřina Emmerichová. (Sigismund Bouška)
  2. Dnes jsem ji viděl! (Jan Červenka)
  3. STUDENÁ SCÉNA (Jan Opolský)
  4. SHAKESPEARE. (Adolf Bohuslav Dostal)
  5. PŘÁTELSKÁ SONATA. (Antonín Sova)
  6. PARIA. (Hugo Kepka)
  7. IMPROVISACE KU SMRTI HAZARDNÍ (Antonín Sova)
  8. KREV (Jan Opolský)
  9. PÍSEŇ. (Antonín Sova)
  10. ZTRACENÍ (Otokar Březina)