Rok po roce mne míjí Hořknu žitím(J5f)
jak vždycky dřív hlad nezkojený cítím(J5f)
po nových snech(J2m)
A ony nejdou Navštěvují jiné(J5f)
Strom vnitř i zevně červiví a hyne(J5f)
a vzrůstá mech(J2m)
Než konečně toť zákon třeba krutý(J5f)
že loutky musí býti odkopnuty(J5f)
kus cesty dál(J2m)
když uvadne a odvahy se sprostí(J5f)
a naplní své srdce senilností(J5f)
pan principál(J2m)
Však minulost jich umělecky skvělá(J5f)
když vášeň lila ve dřevěná těla(J5f)
svou krev a třpyt(J2m)
I ona má být pokořena nouzí(J5f)
a osud její účast neprobouzí(J5f)
ni útlocit(J2m)
Svůj celý věk jsem prožil v srdci maje(J5f)
kus toho hrozného a neznámého taje(J6f)
jenž ukryt jest(J2m)
ve věcech mrtvých nemajících těla(J5f)
jímž krev by teplá proudila a vřela(J5f)
a jeho gest(J2m)
Sbor věcí mrtvých loutky sochy stromy(J5f)
své měly těžké temné podvědomí(J5f)
své úsilí(J2m)
a ty mou duši cestou hluku prostou(J5f)
kde prostory a prázdnoty jen rostou(J5f)
pak vodily(J2m)
Však cit můj zkoral Vůně věcí svadla(J5f)
i zamčeny jsou vchody do divadla(J5f)
kde já jsem hrál(J2m)
Dům pustne valem Trochu úzko je mi(J5f)
a tady leží obličejem k zemi(J5f)
můj personál(J2m)
Ni hlásku v domě Ani očí snících(J5f)
Prach přejemný se stele po lavicích(J5f)
Nic nebolí(J2m)
Smrt jenom sama aplaus její mrazí(J5f)
však nikdo jiný z hnusu nepřichází(J5f)
zřít mrtvoly(J2m)
jeviště, herec, publikum, opona, obecenstvo, komedie, divadlo, autor, divadelní, potlesk
209. báseň z celkových 509
Podobné básně
Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.
-
Dva sonety listopadové.
(Viktor Dyk)
-
OTOKAR BŘEZINA.
(Ladislav Andělíček)
-
HROB BÁSNÍKŮV.
(Antonín Klášterský)
-
Album.
(Karel Jonáš)
-
FALEŠNÉ GESTO.
(Josef Lukavský)
-
IV. Já všady byl jsem host
(Jaroslav Vrchlický)
-
BŘEZNOVÉ CHVÍLE.
(Josef Svatopluk Machar)
-
Zda vyslovím, co tají srdce hlubiny,
(Adolf Brabec)
-
Zbabělci.
(Viktor Dyk)
-
Zákulisí.
(Jaroslav Vrchlický)