KOSODŘEVINA

Karel Dostál-Lutinov

Na nejvyšších místech života roste, lomcovaná větry, srážena lijavci, pohřbívaná ledy a sněhy, stále ubíjená, stále se vzpínající – živoří, ale roste přece. Zbloudilý průkopník na ohrožené posici, hlídka života na ztracené vartě. Křečovitě drží se skalnaté půdy, zápasí o každou krůpěj životní mízy. Jak krásně je stromům tam v údolí v panských parcích: Slunce je líbá, deště je hladí, zahradníci je pěstí a šlechtí, mrví a zalévají. Ty mohou rozložit mohutně údy, rozkvétat zlatem, voněti medem, bohatě rodit! Má píseň roste na bouřných místech, rdousená starostmi, dušená hořem; jen úkradkem vyšlehá, zkřivená, sražená, nedohyčkaná, drsná – ale pravá. Kdo má oči k vidění i v ní uvidí záblesk síly a krásy.

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1471. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ZTRACENÍ (Otokar Březina)
  2. Ledy v dubnu (Stanislav Kostka Neumann)
  3. PTÁCI. (Adolf Racek)
  4. HOMO URBICUS (Arnošt Procházka)
  5. HORSKÁ NOC (Jan Opolský)
  6. AVE (Hermor Lilia)
  7. Rozkvetlý smutek. (Karel Hlaváček)
  8. Dřevo. (Ferdinand Písecký)
  9. Kraj pod sněhem (Antonín Sova)
  10. HÁJ (Jan Opolský)