OBERON

Jan Opolský

Jak obraz tkaný z třpytných nití(J4f) v němž hasne ta když ona svítí(J4f) či chvatně splynou v jeden svit(J4m) neb splétají se v hybné směsi(J4f) a krátce zmizí očím kdesi(J4f) snům nedavše se uchopit(J4m) Jak reflex duhy luny mračen(J4f) chví v hladině se přejinačen(J4f) a tisíckrát se roztříští(J4m) jak závoj hvězdný v kterémž hledá(J4f) své sourozence hvězda bledá(J4f) až umdlí v strašném bludišti(J4m) Jak rosa jasná kteráž padla(J4f) jsouc světlem zpita na zrcadla(J4f) a pěje v dešti křišťálů(J4m) týž dojem chvějný smysly měly(J4f) skly hýřící a zledovělý(J4f) když vstoupilo se do sálu(J4m) kde páchla chvoj a sela mdlobu(J4f) a hluchý stín jak ze dna hrobu(J4f) vál neslyšně snům vyjda vstříc(J4m) sta bludiček jež vstaly z šera(J4f) jak ponořený do jezera(J4f) a zmírající půlměsíc(J4m) Klam světlušek jsa znaven hrami(J4f) jak těžké slzy amalgamy(J4f) jež hasnou z tajné bolesti(J4m) když tráví dny své v uzavření(J4f) již v moci lidské možno není(J4f) na bílé světlo vynésti(J4m) Mdlý pablesek jenž z mušlí svítá(J4f) zář měňavá a osobitá(J4f) již vylévají lastury(J4m) se střela prismem po všech tvarech(J4f) a bylo v těchto jemných žárech(J4f) kus umělecké bravury(J4m) Stál v čele trůn Byl z mořské pěny(J4f) a z lazuritu postavený(J4f) a z onyxu a z úběle(J4m) král Oberon kde zřen byl všemi(J4f) jak mrtev byl by mdlý a němý(J4f) se zlatým páskem na čele(J4m) A útlou berlou mečem drobným(J4f) v své ztrnulosti nepodobným(J4f) jsa žitím prodchlé figuře(J4m) vous bílý vlas jak sněžná vata(J4f) líc zvrásčilá a kostrbatá(J4f) se ustálila ponuře(J4m) Ne Oberon jenž z báje smělé(J4f) kol sebe sladkost rythmů stele(J4f) a čistou elfů gracii(J4m) ne Oberon zjev lepších světů(J4f) jenž zasvěcen jsa v gesta květů(J4f) se smyslem jejich opíjí(J4m) Ten dávno ne To král byl jiný(J4f) jenž zkameněl ne bez příčiny(J4f) v své theatrální posici(J4m) a ztratil vzlet dar elfů vlavý(J4f) jenž mezi lid a duchy staví(J4f) svou nadsmyslnou hranici(J4m) To jiný král byl Ne ten starý(J4f) On přijal na se příkré tvary(J4f) na sklonku svého života(J4m) Říš elfů hyne Kouzla všední(J4f) neb dotkli se jich lidé bědní(J4f) toť zoufanlivá jistota(J4m) Král Oberon jak zřen je všemi(J4f) na trůnu svém je příkrý němý(J4f) jak poslední dny v životě(J4m) neb elfů říš snů taj i cena(J4f) je lidským smyslem uchopena(J4f) a připoutána ke hmotě(J4m)

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

573. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Slza. (Xaver Dvořák)
  2. Lůžko poutníkovo. (Vincenc Furch)
  3. V LESE. (Josef Václav Sládek)
  4. Duše. (Julius Alois Koráb)
  5. Letní noc. (Antonín Klášterský)
  6. U MICHIGANU. (Josef Václav Sládek)
  7. NA VLNÁCH. (Adolf Brabec)
  8. PÍSEŇ K HVĚZDÁM. (Antonín Klášterský)
  9. SLOKY. (František Kvapil)
  10. XI. Měsíc vůkol stříbrné hází níti, (Vincenc Furch)