DUŠE

Jan Opolský

Tak hyne duše v neklidu a pátrá kolem sebe(J7f) zda mezi mračny prozírá a hýří cípek nebe(J7f) jen jeden bledý paprsek jenž vlažnou záři plodí(J7f) a z rysů masky sevřené mdlý úsměv vysvobodí(J7f) Své chabé paže vztahuje leč fantómy jen svírá(J7f) a v neslyšených výkřicích ret suchý otevírá(J7f) zrak cloní v dálky vysílá své bolestivé touhy(J7f) však to co dálka navrací je z prázdna závan pouhý(J7f) jenž jako břímě uléhá a křehký život drtí(J7f) Tak chví se duše neklidem i v okamžiku smrti(J7f)

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

468. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. COMMUNIO S MRTVÝMI (Hermor Lilia)
  2. ZÁKOUTÍ MILENCŮ (Hermor Lilia)
  3. TICHÝ SMUTEK. (Antonín Klášterský)
  4. POHYB NĚMÝCH ÚST. (Otokar Březina)
  5. HLADINA (Rudolf Medek)
  6. Mysterium snění. (František Sís)
  7. II. Somnambula. (Jiří Karásek)
  8. Miserere. (Jiří Karásek)
  9. SRDCE! (Adolf Racek)
  10. X Řev hmoty, jež věkům vstříc kypí pravěká (Stanislav Kostka Neumann)