Sylvestrové přání na rok 1879.

Ranko Petar

Sylvestrové přání na rok 1879.
Na Sylvestra, na Sylvestra, hoj, jaká to vřava pestrá! A v té vřavě, a v tom víru přejem my: Čechům – Čechům –
 smíru! Pražské plynárně. Pražské plynárně.
 Dříve nežli na tmu skoná – pořádného Edisona. Královské Praze – Královské Praze –
 že jí dobra hlava bystrá, Jana Žižku za purkmistra. Umělecké besedě. Umělecké besedě.
 Mír a shodu, v čem jí válka, a do městských sadů – Hálka. Lékařství, Lékařství,
 jež po světle marně lapá – Možného za – Aeskulapa. Advokátům: Advokátům:
 – ať se na nás mnohý vzteká! – hlavy tvrdé, srdce měkká. 77 Za umělce Za umělce
 (jakékoli jsou jich druhy), račiž pán bůh převzíť dluhy. Šlechtě. Šlechtě.
 Aby Parom v jednom honě pobil všecky psy a koně. Sokolům. Sokolům.
 Orlí páže, plecí lvovolvovo, ale srdce – Fügnerovo. Studentům. Studentům.
 Více ohně, méně vody, a pak zámek – na hospody. Pannám. Pannám.
 Kopu hochů na vybranou, že je trudno zůstať pannou. Matinkám. Matinkám.
 Hodně kávy, hodně řeči, malé strasti, radosť větší. Pantátům. Pantátům.
 Karty, hezké sklepnice, plné sklenice, na Sylvestra papírové čepice. Krejčím, Krejčím,
 co se za větru ven odváží, na krk olověné závaží. 78 Ševčiskům Ševčiskům
 – ať se nikdo nehněvá – policajty – ze dřeva. Zelenářkám. Zelenářkám.
 Trochu méně šťovíku, ale více svatojanských jazyků. Hospodským. Hospodským.
 Blízko kuchyň – suchárny, blízko sklepů – vodárny. Domácím pánům, Domácím pánům,
 co jsou první po bohu, za srdce kus tvarohu. Plesových výborů, Plesových výborů,
 že nás chodí jenom mořit, neměl pán bůh ani stvořit. Římu – Římu –
 takhle mistra Jana za občana. Sultanii. Sultanii.
 Až jí bude zvoniť umíráčkem Rus, aby Anglie jí přišla na funus. Vlasti. Vlasti.
 Až jí bude kolem hor zuřiť mor, aby jen tu,tu neměli jsme pacientů. 79 Hostu, Hostu,
 kterýž chytrý pije na čtvrtlitry, přeje sklepník – dobrá kopa – pořádného – opa. Dru. Riegrovi. Dru. Riegrovi.
 By nikdy nesestár – na dobu žití – kruhovitý liniár. Svatoboru Svatoboru
 s chutí připomenu, že mu přeju tisíc nových členů. Holohlavým Holohlavým
 rád jsem na ruku, kde lze koupiť – paruku. Milovníkovi pražské dívky Milovníkovi pražské dívky
 na zbraň pas a plechu kus do podšívky. Maďarskému rekovi. Maďarskému rekovi.
 Že jsi rekem v krutých bojích, který umí světy kácet, zasloužíš si, je-li pravda, ne kříž – na kříž pětadvacet. Nerudovi. Nerudovi.
 Nevydá-li co rok nových svazků, ať prohraje každou v kartech sázku; v spaní ať ho děsí na dištanc Knoblochovský – preferanc. 80 A poněvadž je dobře skončiti modlitbou, prosíme: A poněvadž je dobře skončiti modlitbou, prosíme:
 Na lidičky, nestojící za vindru, jejichž celý rozum v cylindru, jejichž nejsvětější prací vnucovať nám vše, co zněmčovací, pane bože, rač dáť nám – karabáč! 81
Básně v knize Nemilostné písně:
  1. 1. Požehnaný, kdo posvěcen
  2. 2. Ty otvíráš mi v rájů ráj,
  3. 3. Z svých písní trůn ti udělám,
  4. 4. V růžích bdím i sním, když venku
  5. 5. Dvacet roků! Dvacet roků!
  6. 6. Juž je konec, juž je konec!
  7. 7. Já jsem ten rytíř z pohádky,
  8. 8. Byl jednou čas, kdy tabák býval stíhán,
  9. 9. Co jest tabák, nikdo neuhádne,
  10. 10. Jak mně se láska zdařila,
  11. 11. Láska, naděj, víra, sirky –
  12. 12. Jak? Proč mi tabák milejší
  13. 13. „Tabák tvůrcem lidské zkázy,
  14. 14. Proč vyhýbám se vašim plesům,
  15. 15. Bůh přišel ke mně na kávu:
  16. 16. Ó doutník není ledacos,
  17. 17. Tož pravda přec, že nad dýmku
  18. 18. Býť nepřítelem kuřáků,
  19. 19. Tak mladý, a juž složil nohy!
  20. 20. Tak juž se loučím s junáctvím,
  21. 21. Už napřed slyším chvalozpěvy,
  22. 22. Ani bych tě, dýmko drahá,
  23. 23. Lidé, pláču; ach! má dýmka zhasla,
  24. 24. Již jí není! Pukni srdce hořem,
  25. 25. Mrtva, mrtva! Zhasl plamen v oku,
  26. 26. Na tebe moh sultan býti hrdým,
  27. Dozvuk.
  28. 1. Už jsme dýmku pochovali,
  29. 2. V ní oživla matky krása,
  30. 3. Kdo se bojí ženských rtíků,
  31. 4. Z tabatěrky vážiť možno vědu,
  32. 5. Mně se zdá, že zřím tě všudy, všudy;
  33. 6. Dík, že pro mne není vnady více,
  34. 7. Byla by to radosť v světě,
  35. 8. Škoda, že nebylo tabatěrky,
  36. 9. Co jest smrť? se pyksly tážu,
  37. 1. Dík tobě, pane na nebi,
  38. 2. Ó ano, s růžným děvčetem,
  39. 3. Ba je to věru k zoufání:
  40. 1. Ó probuďte se, drahá paní,
  41. 2. Ach, bolestí jsem všecek plný,
  42. 3. Jeť láska jedem, jen že někdy
  43. Don Píšťala.
  44. Páter Zefyrin.
  45. Podle pessimistův.
  46. Na strýčka N.
  47. Vácslavu Bumbalovi k svátku.
  48. Farář z Těšína.
  49. Pan otec.
  50. Prorok Šofka.
  51. Čeho třeba poetům.
  52. Pokrok.
  53. Osud.
  54. „Adamité“ z roku 1878.
  55. Domýšlivosť.
  56. „Klinkavá“ poesie.
  57. Adolfu Heydukovi.
  58. Kritik.
  59. Jiný kritik
  60. Neříkejte:
  61. Sylvestrové přání na rok 1879.
  62. Soudný den.