VENI, SANCTE!

Herma Pilbauerová

Chrám zachvěl se až k modré klenbě svojí, kdy dětí nesčetných, jak květů z jara se vyrojilo v jeho ticha hloubi – a nachem zaplála mu okna stará. Vše pestří se tu jako na lučině, jak duhy na oblacích barvy smavé, jak křídla motýlů na měkkém luhu, kdy na květy si usedají hravé. A retů drobných zbožný hlahol jásá, výš v klenbu spěje, skřivánčí jak v poli, kdy z jara nejprv pod nebem se chvěje – a nezná žalu, z něhož srdce bolí. Dnes oživli i všichni andílkové, co na varhanách, na oltářích bloudí, i na rty světic, Božích mučenníků se v děti středu úsměv blaha loudí. Co as v tom srdci dětí, Pane, dřímá? Čím vzplane jiskra, vložená v jich duši? Zda snivou hvězdou, nebo slunce zlatem – či zhouby požárem jich cesty zkruší? – – Dnes dětmi jsou... Je mladost jejich rájem. – Až života meč, zlobou zanícený, z bran jeho vyštve je v svět širý, dálný: pak z celé duše zvolám za ně: „Veni!“

Patří do shluku

dagmar, skvoucí, třáseň, zdoba, zžíhat, vzdušný, třepetavý, spousta, kadeř, řasa

109. báseň z celkových 203

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Svatopluk Čech)
  2. None (Svatopluk Čech)
  3. PRAVDA. (Svatopluk Čech)
  4. None (Svatopluk Čech)
  5. None (Svatopluk Čech)
  6. ADAMITÉ. (Svatopluk Čech)
  7. None (Svatopluk Čech)
  8. Pohár mladosti. (Svatopluk Čech)
  9. Marie Antoinette v Tuileriích. (Emanuel z Čenkova)
  10. None (Svatopluk Čech)