Nedejme se!
Když zášť bledá neb když závisť nenasytná
Okem zrádným chod náš sleduje,
Úklady lstivými faleš bezecitná
Když nás zničiti usiluje:
Beze strachu podvodům těm hleďme v zraky,
Neustoupíc, když náš obzor kalí mraky,
Klidně na ruch světa dívejme se –
Nedejme se!
Frásemi když nás a zvuky jalovými
Chtějí konejšiti, uspati,
Jarým pravdou duchem, slovy hromovými
Blouznění to znejme přervati.
Ve svém vlastním svými pány chceme býti,
Ne za podnož hrdé zvůle jiných žíti!
Marným choutkám cizopanským zasmějme se –
Nedejme se!
9
Lžemi když a smyšlénkami zpozdilými
Na cti utrháno národu,
A když rovné právo úskočnostmi zlými
Hněceno hned u svém zárodu:
Jako skály v zásadách svých vytrvejme,
Z role dědičné vše bejlí vytrhejme:
Zda jsem cizí u svém? zeptejme se –
Nedejme se!
Když nám svárliví, nepřejní písálkové
Podezřují naše poklady,
A o čestných snahách našich v době nové
Nepravé když činí výklady:
Objevy ty bublinové rozkotejme,
Domky kartonové lehounce odfoukejme,
Před drzosti hrůzou nechvějme se –
Nedejme se!
V bystré hlavě pásmo našich dějin dávných,
V prsou víru v lepší budoucnost,
Co synové věrní našich otců slavných
Lásku k vlasti ctěm co první cnost.
Předkové i bratři naši v bitvách stáli,
Smrtonosných střel a hromů se nebáli;
V téže odvaze jim rovnejme se –
Nedejme se!
10
Živý jazyk, jímž svá národ hájí práva,
Jímž své city, vidy zjevuje,
Jemu našinec ať povždy přednost dává;
Bez něhoť se zbraně zbavuje,
Zbraně ducha, jež, mocnější nad bodáky,
Zdárným podnikům velmocné tvoří páky;
V zrcadle své řeči poznejme se –
Nedejme se!
Co nám bodrých hospodářů ruka pilná
Z požehnané půdy vyrobí,
Kýž nám nebe, šetrnost i dobromilná
Všem k užitku hojně násobí!
K blahu rolnictva vše síly napínejme,
K němu národa co k základu se znejme.
Čest mu! Pokroku s ním oddejme se –
Nedejme se!
Co nám mocně v žilách vře a v prsou hárá,
Budoucím též ať se dochová;
Učitelský stav, jenž o mládež se stará,
Přišlosti kýž zdar nám vychová!
Bujně aby zkvětly rodné naše sady,
Vzdělávejmež usilovně lid náš mladý;
V duchu pravém i my vzdělejme se –
Nedejme se!
11
A co mozol vytěžil a duch co zplodil,
To nám hrdinská zbraň ochraňuj;
Nám věk každý hojnost reků slavných zrodil,
Jejich duch nás povždy naplňuj!
K obraně nám, nepřátelům ku zničení
Dnem i nocí vojín stráží v obrnění.
V nebezpečí k němu přidejme se –
Nedejme se!
Bděme, když nás k nesvornosti ďas popouzí,
Této kletbě slavných Slovanů,
K činné lásce vzájemnost ať nás pobouzí
Tam od Baltu až tam k Balkánu.
Mocné jsou jen hlasy četných milionů,
Spasná shoda když panuje v jejich lónu:
Shody, síly rouchem odějme se –
Nedejme se!
12