Žaloba.

Rudolf Pokorný

Cemu světu z rozechvě duše(J5f) tou pís žaluji(J3m) Na plecích bohy maje(J3f) pokoj lid náš přišel v požehna kraje(J6f) Jsa z orby živ nezvedal nikdy kuše(J5f) ni mlatu leč kdy soused vrah(J4m) rozšel smrť mu po nivách(J4m) Lid čes jatce nevraždil ni neotročil(J6f) a ře v přírodu praboha bo(J5f) rozval mír a lásku kamkoli jen kročil(J6f) klas z potu vstal kde zastavil svou nohu(J5f) Lid čes nelil a když mu ru Krista(J6f) přinesla ústa slovanská a srdce čis(J6f) rád prsa otevřel nebyla mu darem(J6f) neb lid náš lidským byl i v náboženství starém(J6f) Však pod štitou ry Karel Vel sva(J6f) Slovanstvo vraždil svými biskupy a katy(J6f) a jeho Němci podnes od příchodu Čechů(J6f) z té dy nedali jim sousta beze vzdechů(J6f) brať štvali na se a na otce syny(J5f) neb vražda byla rou jejich pravou(J5f) Již Samo plašil vrahy z domoviny(J5f) a ru se zkrvavenou je hlavou(J5f) z té ze zmateným a divým rojem(J5f) vybili boj se Slavojem(J4f) A Ludvík vrah stohla dračí hlava(J5f) jenž v Řezně oslepil nám Rastislava(J5f) ten chýže lil nad sirotky v pláči(J5f) byť co rok ztratil jednu hlavu dračí(J5f) A když umdlela vraždou jeho ruka(J5f) zval Arnulf barbary na Svatopluka(J5f) a co nestačil splenit mec dra(J5f) zpustošil Maďar vpadnuv do Moravy(J5f) Velehrad sva vín v rumech leží(J5f) lid z chýží rozehnán a zbiti kněží(J5f) umlkl zpěv pták s hrůzou uletoval(J5f) pláč v nebe bil a bůh se neslitoval(J5f) Bůh dopustil by Ota krvelač(J5f) krev sedmi set Bodr jatých prolil(J5f) a kněze na kůl narazil a skolil(J5f) dál v Čechy vale Meziborský mrač(J5f) pluk kte pouze z lupičů byl sebral(J5f) Však Boleslav se lidství nedožebral(J5f) vrah Durynk pobit pobit s ním byl Sasík(J5f) a černou duši vydech dra Asík(J5f) Mám žalovat na neustá vpády(J5f) těch O Jindřichův a na úklady(J5f) ktemi pokořilo zlato Něm kle(J6f) velho Břetislava Dosud u nás kvete(J6f) ach dosud u nás kupných Prkošů je mnoho(J6f) A kdybych vyčet krále naše do jednoho(J6f) kte že nemusil pout římských s rukou třásti(J6f) a s mečem v ruce nestát na pome vlasti(J6f) Ty jiskry od na z hranice Husi(J5f) se rozlely ze a vrah věč kle(J6f) na ma chrab rod vedl ce světy(J6f) že kr naběhly po nivách trávy květy(J6f) že z hrdélka pták pís nevyloudil(J5f) neb kolem spáleniš potok proudil(J5f) tak krva že ves tvor prchal zmámen(J5f) A vrahem kněz byl jako barbar ru(J5f) a soudcem jediným byl meč a plamen(J5f) Však čes sláva bez vesel a křídel(J5f) přec zalela do všech světa del(J5f) Však sotva rolník počal chápat se zas dla(J6f) a sotva da sdupa zas květem zmládla(J6f) hned přišel vrah nejlepších nejstatnějších sy(J6f) krev tekla s leše před tváří boha v Týnu(J6f) O dobo příšer Kam žoldák vkročil(J5f) klas nikdy ce z půdy nevyskočil(J5f) tam ce nerostlo tam ne ce li(J6f) tam jenom krkavec teď krvavou žeň kli(J6f) Kdo unik smrti zmizel v svě cizím(J5f) A hle z těch trosek chýží pacův a hra(J6f) vnuk počal stavět přece znova od kla(J6f) a mluvit pět jazykem dův ryzým(J5f) Ten zapomněli vyříznout nám z úst(J5m) A vidouce teď le jeho vzrůst(J5m) kdekoli jsou či na Dunaji nu Labi(J6f) strach před tím jazykem poží dnes je baby(J6f) Však dobře ko k soudu sednou(J6f) jazyk čes světem zahlaho jednou(J6f) že v prach je sra strach že budou slabi(J5f) své vraždy jit před Svobodou světlou(J5f) že hříchy otcův tem budou metlou(J5f) Tož na ten jazyk náš kal ze a bláto(J6f) a z úst jej tem rvou svůj vnucuce za to(J6f) Leč z boje toho vyjde on jak z ohně zlato(J6f) jehoť je království to jeho žezlo příští(J6f) Cemu světu žaluji tou pís(J5f) jsme opuštěni ale k so přísni(J5f) neb stome vždy připraveni na bojišti(J6f)

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

1113. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 1791 – 1891 (Jaroslav Vrchlický)
  2. Čtu v knize dějů Tvých... (Jaroslav Tichý)
  3. LEGIÍM NAŠICH HRDINŮ. (Eliška Pechová-Krásnohorská)
  4. NA KARLA IV. (Karel Sabina)
  5. Nad listy Žižkovými. (Augustin Eugen Mužík)
  6. ČESKÉ PÍSNI (Bohdan Kaminský)
  7. ČESKÉMU DÁVNOVĚKU. (Eliška Krásnohorská)
  8. Ke dni 28. září 1867. (Emanuel Züngel)
  9. Manům Josefa Jungmanna.*) (Jaroslav Tichý)
  10. PAMÁTCE ŽIŽKOVĚ (Bohdan Kaminský)